Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volební preference: hra bez záruky

  0:01aktualizováno  0:01
Všechno nakonec dopadne úplně jinak. Každý, kdo před volbami s oblibou studuje výsledky průzkumů veřejného mínění, by si tuhle větu měl opakovat stále dokola. Zkušenost totiž říká: zatím všechny volby v polistopadové éře dopadly vždy velmi odlišně od toho, co naznačovaly průzkumy. Ani letošek nebude zřejmě výjimkou.

Podle lidí z výzkumných agentur za to nemůže náhoda a už vůbec jejich nepřesná práce. Především: v průzkumech mohou dotázaní bez rizika říkat, co je napadne. U volební urny se už lidé rozhodují daleko zodpovědněji a chodí k ní i lidé, kteří se v průzkumech označují za "nerozhodnuté". Tím se důvody, proč se výsledky a průzkumy, ale i data různých agentur tolik liší, zdaleka nevyčerpávají.

Volebními preferencemi se dlouhodobě zabývají tři firmy: státní CVVM (dříve IVVM) a komerční STEM a TNS Factum (dříve Sofres Factum). Právě jejich průzkumy bývají obecně považovány za nejsolidnější a směrodatné.

Dávat pozor na to, která z těchto tří agentur své výsledky právě předkládá, má však také svůj dobrý důvod. Nemá totiž žádný smysl porovnávat třeba po týdnu data dvou různých agentur a ještě z toho třeba vyvozovat, že "ODS opět vystřídala v čele ČSSD" nebo naopak. Důvod je prostý: i když všechny agentury pracují se zhruba stejně důvěryhodným vzorkem, jejich metody se přece jen významně liší.

Co znamená, když se řekne:

• velikost vzorku: CVVM a TNS Factum se ptají zhruba tisícovky lidí, STEM dvojnásobku. Sociologové považují takové množství za dostačující: na tisícovce respondentů se statistická chyba pohybuje na úrovni 2,8 %. Od 1500 respondentů výše se chyba ustálí přibližně na dvou procentech.

"kvótní výběr": Při sestavování vzorku jej používají všechny významné agentury. Respondenti by měli být vybráni podle pěti charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, velikost sídla a region), aby to co nejlépe odpovídalo poměru v celé populaci.

• "otevřená" vs. "uzavřená otázka": První metodu používají STEM a CVVM, které se respondentů ptají na to, koho by volili, pokud by se volby konaly příští týden. TNS Factum voličům navíc předkládá kartičky se jmény vybraných stran, používá tedy "uzavřenou otázku".

Hlavní rozdíl se skrývá ve způsobu otázky. STEM i CVVM se svých respondentů pouze ptají: "Koho byste volili, kdyby byly příští týden volby?" a zaznamenávají odpovědi. TNS Factum navíc předkládá i kartičky se jmény vybraných stran.

"Myslíme si, že tak lépe přibližujeme situaci u volební urny," vysvětluje Stanislav Hampl z TNS Factum. "Nechci říkat, která metoda je lepší, obecně uznávané jsou obě," reaguje ředitel STEM Jan Hartl. "Ale obecně platí, že při našem způsobu, bez kartiček, vycházejí velkým, zavedeným stranám větší čísla, kartičky zase přinášejí lepší výsledky těm malým."

"Karetní metoda" už jednou vnesla do české politiky velké vzrušení. V dubnu 1998 totiž Sofres Factum oznámil senzaci: do sněmovny by pronikla i strana Důchodců za životní jistoty (DŽJ). Ačkoliv jejich preference zůstaly v rámci statistické chyby (ze 4,6 se zvedly na 5,7), začaly se dít věci. "Důchodci jsou hned na začátku abecedy, navíc měli pro starší lidi atraktivní název, tak si je nezávazně a trochu na protest vybrali," vysvětluje vliv "kartičkové metody" ředitel STEM Jan Hartl.

Stoupající akcie důchodců však po velkém zájmu médií vzápětí potvrdily i jinak se tázající STEM a IVVM a v půlce května, měsíc před volbami, dal Sofres Factum důchodcům dokonce přes 11 procent.

"Možná, že je lidé chvíli brali jako alternativu k ČSSD, ale když se o nich začalo psát a oni museli jít ven se svými lidmi a programem, podpora zase klesala," říká Stanislav Hampl z TNS Factum. Volby nakonec pro DŽJ dopadly katastrofou: se třemi procenty se důchodci vrátili ke svému výsledku z roku 1996.

Těsně před volbami by už měly být teoreticky výsledky přesnější: lidé se víc zajímají o politiku, a navíc je už jasné, kdo vlastně kandiduje. Jenže i průzkumy v tomto čase mají svá rizika. "Je možné říci, že silní ještě sílí a slabí slábnou," říká Jan Hartl.

Takový efekt průzkumů poznala nejlépe v roce 1992 ODA. Ačkoliv se celé jaro pohybovala kolem deseti procent, poslední průzkum (tehdy ještě monopolně IVVM) jí dal necelých pět procent, navíc ji Československá televize (též monopolní) na obrazovce nezařadila mezi šest "postupujících" stran. Lídři ODA jsou dodnes přesvědčeni, že šlo o záměr: ODA se totiž nakonec vůbec nedostala do federálního parlamentu a do českého jen těsně.

"Tehdy byl opravdu vliv průzkumů na voliče větší než dnes," připouští Adéla Seidlová z CVVM. Stížnosti politiků však shodně odmítají Hartl i Hampl: "Vliv to mít mohlo," připouští Hampl. "Průzkumy ale pouze zachycují určité nálady, ale ne to, jak a co dělají politici.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se svým mluvčím Jiřím Ovčáčkem na tiskové konferenci na...
Zeman nehodlá počítat peníze za výjezdy do kampaně. Úřad to vidí jinak

Prezident Miloš Zeman bude i po vyhlášení volby hlavy státu pokračovat ve výjezdech do krajů, ale peníze utracené za ně přitom nehodlá započítávat do limitu...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů Petr Horký usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě....  celý článek

ilustrační snímek
Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce

Hledat nové zaměstnance na úřadech práce je pro podniky v době rekordně nízké nezaměstnanosti ztráta času i peněz. V dlouhodobé evidenci úřadů zůstávají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.