Favoritem voleb zůstává ČSSD. Hraje se o rozložení mandátů mezi ostatními stranami, které napoví, kdo s kým může složit volební koalici.

Favoritem voleb zůstává ČSSD. Hraje se o rozložení mandátů mezi ostatními stranami, které napoví, kdo s kým může složit volební koalici. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Agentura naznačuje nízkou volební účast a úspěch KDU, ANO a SPOZ

  • 1709
Volby konané mezi 5. a 15. zářím by vyhrála levice, do Sněmovny by se dostalo sedm stran. Vyplývá to z výzkumu agentury ppm factum. Společnost předpokládá relativně velmi nízkou volební účast, k urnám se chystá jen 52,7 % dotázaných. Strany by za volby dostaly celkem téměř 1,4 miliardy korun.

Výzkumníci se "tváří v tvář" ptali vzorku 967 lidí určených kvótním výběrem. Výzkum si nezadala žádná strana, agentura jej zpracovala na své náklady (celý výzkum najdete zde).

Nízká je především ochota voličů dorazit k urnám. Hodnota 52,7 % je výrazně nižší než účast při volbách v roce 2010 (62,6 %).

Ve volebním modelu ppm factum pak pětiprocentní práh nutný ke vstupu do Sněmovny překročilo sedm stran: ČSSD, KSČM, TOP 09, ANO, ODS, KDU-ČSL a SPOZ. Strany by si celkem za čtyři roky, sečteme-li všechny státní příspěvky, na které dosáhnou, rozdělily bezmála 1,4 miliardy korun.

Volební model ppm factum
volební modelmandátykolik by strana při tomto zisku dostala od státu za 4 roky
ČSSD26,2 %68389 milionů Kč
KSČM16,7 %39248 milionů Kč
TOP 0913,8 %32211 milionů Kč
ANO10,9 %24171 milionů Kč
ODS8 %17134 milionů Kč
KDU-ČSL6,7 %13114 milionů Kč
SPOZ5,1 %787 milionů Kč
Úsvit2,5 %011 milionů Kč
Strana zelených2,3 %010 milionů Kč
Suverenita (blok Jany Bobošíkové)1,7 %08 milionů Kč

Žádné ostatní strany mimo výše zmíněných výzkum nejmenuje.

"Vysoká podpora ANO je pravděpodobně dána výraznou mediální kampaní a také přelivem pravicových voličů od bývalých vládních stran," soudí výzkumníci z ppm factum.

Nakročeno do Sněmovny mají podle modelu křesťanští demokraté s předpovídaným ziskem 6,7 %. Toto číslo je může těšit, i kdyby statistická odchylka pracovala v jejich neprospěch, mají stále dobrou šanci na zisk poslaneckých křesel (odchylka u stran s malým ziskem bývá do dvou procentních bodů, pozn. red.).

Zemanovci jsou na tom o něco hůře, ale i oni by s předpokládaným ziskem 5,1 % na sněmovní křesla mohli dosáhnout. Je ale otázkou, kolik křesel by jim přisoudil přepočet podle d'Hondtova dělitele, který zejména v malých krajích slabší strany oslabuje (podrobný přehled výpočtu zisku mandátů najdete zde).

"Podpora Zemanovců sílila počínaje listopadem 2012 v souvislosti s prezidentskou volbou. V posledních měsících se nicméně růst preferencí této strany zastavil, a to navzdory masivní kampani této strany," uvádí agentura.

Pod pětiprocentní hranicí by skončily všechny ostatní strany. Agentura ppm factum z nich zmiňuje výslovně Úsvit přímé demokracie (zisk v modelu 2,5 %) a Stranu zelených (2,3 %). Ostatní strany by nepřekonaly dvouprocentní mez. V grafu je ještě vidět Suverenita (blok Jany Bobošíkové) se ziskem 1,7 %. Toto uskupení bude ve volbách kandidovat v rámci bloku nazvaného Hlavu vzhůru.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video