Volební kalkulačka

Volební kalkulačka | foto: iDNES.cz

ANALÝZA: Většina stran je proti privatizaci nemocnic i uprchlickým centrům

  • 29
Rozdíly mezi postoji jednotlivých stran, které kandidují v letošních krajských volbách, nejsou tak velké, jak by se mohlo zdát. Většina se staví například proti privatizaci nemocnic nebo stavbě center pro uprchlíky. Ukázal to rozbor odpovědí jednotlivých stran a hnutí na otázky v rámci projektu Volební kalkulačka, na kterém se podílí i server iDNES.cz.

Volební kalkulačka je internetová aplikace, v níž si lidé mohou porovnat svoje postoje s názory kandidátů ve volbách. Od minulého týdne si ji mohou vyzkoušet i čtenáři serveru iDNES.cz - najdete ji zde.

Kalkulačka je zároveň zdaleka největším průzkumem názorů mezi politickými stranami a hnutími kandidujícími do krajů. Občanské sdružení KohoVolit.eu do ní letos zahrnulo přibližně 30 otázek pro každý kraj, na které strany odpovídaly (26 otázek potom bylo pro všechny kraje stejné). Zatím odpovědělo přes 210 z celkových 268 kandidujících subjektů. Položené otázky jsou takové, o kterých mohou, nebo přímo budou zvolení zástupci oslovených stran na krajské úrovni rozhodovat.

Pojďme se na odpovědi na některé otázky podívat detailně.

Ne privatizaci nemocnic

Ačkoliv je spektrum kandidujících subjektů nebývale široké a v některých krajích si volič bude vybírat z více než dvaceti možností, existuje na řadě témat krajské politiky překvapivě vysoká shoda. Výrazně je to vidět v odmítavém postoji k privatizaci krajských nemocnic.

Vyzkoušejte si volební kalkulačku pro kraje

Proti privatizaci se vyslovilo hned 186 kandidujících subjektů a pro je z parlamentních stran jen ODS v Moravskoslezském kraji. Ještě více kandidujících subjektů je pro finanční podporu rozšíření terénních služeb pro seniory.

Proti se staví pouze Národní demokracie, a to ještě jen ve dvou krajích. Podobně se většina kandidujících stran a hnutí shodne na tom, že by měl kraj hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Z parlamentních stran je nejvíce proti ČSSD, kde se hned tři krajské organizace vyjádřily negativně a další dvě neví.

Proti stavbě nových azylových center pro uprchlíky

Většina kandidujících subjektů se také vyslovila proti stavbě nových azylových center pro uprchlíky. Zde je zajímavé, že z parlamentních stran je nejvíce pro stavbu ČSSD, ale i u ní jde o pouhé tři kraje. Nejostřeji proti je ANO a TOP 09. Kandidáti těchto stran by případnou stavbu nového azylového centra nepodpořili ani v jednom z krajů.

Vyzkoušejte si volební kalkulačku pro Senát

Velmi zajímavá situace nastává v otázce podpory neziskového sektoru na krajské úrovni. Zatímco neziskové organizace pracující v sektoru sociálních služeb by dále podporovala většina kandidujících politiků, neziskový sektor působící v oblasti integrace romské menšiny by většina kandidátů nepodpořila.

Pravice proti vládě s KSČM

I více než 27 let po listopadu 1989 více než polovina kandidujících subjektů odmítá účast KSČM na krajské koalici. Z parlamentních stran proti ní nejostřeji vystupují ODS a TOP 09. Kandidáti ANO a ČSSD si v této otázce nechávají dveře otevřené a přibližně v polovině krajů zástupci těchto dvou stran neví, zda případnou povolební koaliční spolupráci s KSČM odmítnout nebo ne.

Poměrně překvapivě je pro většinu kandidujících subjektů nepřijatelná i koaliční spolupráce s formací Úsvit-Blok proti islamizaci. Nejodmítavěji se k této možnosti staví TOP 09, ale výrazná většina je proti ve všech parlamentních stranách s výjimkou ANO a KSČM. V této souvislosti se hodí poznamenat, že Úsvit-Blok proti islamizaci je výrazně svolnější k účasti v krajské vládě s KSČM, než kandidáti komunistické strany k účasti v krajské vládě s Úsvitem.

Rozpory v postojích ke školství

Velkým tématem, u kterého se našlo mnoho rozporů u jednotlivých kandidátů či napříč stranou, je školství. U otázky, zda by měl kraj zajišťovat dopravu žáků do škol zdarma, je znát nejednotný postoj KSČM, kdy jen ve 3 krajích jsou pro, v 5 jsou proti a v pěti krajích nemají jednoznačný názor.

U této otázky je vidět i nesoulad v rámci krajů - ve většině krajů se kandidáti nemohou shodnout, zda by doprava žáků měla být zdarma. Hnutí ANO je v tomto bodě silně nejednotné, hlasy jsou rozděleny padesát na padesát, jednoznačně pro jsou zástupci ČSSD (pouze jeden kandidát neví), jednoznačně proti jsou zástupci pravicových stran ODS a TOP 09.

KSČM a ČSSD ve všech krajích podporují finanční zvýhodnění technického středního školství oproti jiným středním školám, což je téma, v jehož řešení je nejednotná ODS. Ve všech krajích se většina kandidujících politických uskupení shodne i na zachování finanční podpory pro veřejné vysoké školy. Zde je však zajímavé, že nejvíce odpůrců této podpory existuje ve Středočeském kraji.

Transparentnost a hospodaření kraje

V otázce, zda by měl kraj vyhlašovat otevřená výběrová řízení i tam, kde to zákon nenařizuje, je ve většině krajů pro KSČM a hnutí ANO. ODS je proti ve 2 krajích a u ČSSD dochází ke štěpení názorů - 5 krajů je pro, 3 jsou proti a 4 nemají jednoznačný názor.

Pro vyrovnaný rozpočet je většina kandidujících stran ve všech krajích. Zcela jednotná zůstala ODS a TOP 09, mírný rozpor je u KSČM a ČSSD. V této souvislosti se však hodí poznamenat, že v současnosti jsou až na jednu výjimku zadluženy všechny kraje. U otázky, zda by měl kraj zveřejňovat smlouvy i s plněním do 50 tisíc korun, je silně nejednotná ČSSD, kdy ve 4 krajích nemá jednoznačný názor, v 5 je pro a ve 4 proti.

Paradoxní postoj ČSSD v otázce obědů do škol

Na otázku, zda by se měl kraj účastnit programu bezplatných obědů pro děti z nízkopříjmových rodin, většina kandidátů za ČSSD odpověděla ano, pouze v jednom kraji sociální demokracie nemá jednoznačný názor.

Zde se hodí poznamenat, že současný postoj ČSSD je překvapující. Dosud totiž byly bezplatné obědy pro děti z nízkopříjmových rodin zavedeny pouze ve třech krajích, ačkoliv ve většině krajů sociální demokracie vládne.

Všechny - nejen zde zmíněné - otázky a odpovědi kandidátů naleznete ve Volební kalkulačce.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video