Loni v prosinci byly jejich postoje k ústavě nesmiřitelné, nyní jsou otevřeni kompromisům.
Tuto téměř zázračnou změnu způsobila hlavně drtivá porážka většiny jejich stran ve volbách do Evropského parlamentu uplynulý víkend. Lekce od evropských občanů přinutila politiky ukázat, že Evropa může fungovat a že i oni se jsou schopni dohodnout.
U večeře čekalo premiéry další velké sousto: schválit nového šéfa Evropské komise. Francie a Německo protlačovaly belgického premiéra Guye Verhofstadta, známého pro své liberální postoje, Británie, Španělsko a Polsko mu nemohou odpustit odpor proti válce v Iráku.
Špidla: Ústavu dojednáme
Sotva dvě hodiny jednání s ostatními šéfy evropské pětadvacítky stačily českému premiérovi Vladimíru Špidlovi získat přesvědčení, že evropská ústava už nebude jen snem. "Je tady velká vůle jednání o ústavě dokončit," řekl premiér Špidla v Bruselu.
"A to nejen od velkých států, ale i od malých a středních států, z jakéhokoliv konce Evropy." Český velvyslanec při EU Jan Kohout dokonce míní, že ústava bude přijata na devadesát procent. Poslední nevyjasněné body by se měly doladit ještě v pátek dopoledne.
Z pětadvaceti šéfů vlád, kteří ve čtvrtek po obědě zasedli k jednacímu stolu v bruselském sídle Rady EU, jich jedenadvacet utrpělo ve volbách porážku - včetně Vladimíra Špidly. O volby byl nejnižší zájem veřejnosti v historii. Jen 45,5 procenta Evropanů šlo volit. Evropské voliče přitom nejvíce oslovily strany, které jsou více či méně proti EU.
Po takové lekci si sotvakdo z politiků troufne zpochybňovat myšlenku sjednocené Evropy tím, že by příliš bojovali o podobu ústavy. Navíc podobnou ostudu už zažili loni v prosinci, kdy se po dvoudenním jednání rozešli s tím, že k ústavě mají výhrady.
Největší rozepře tehdy panovala mezi evropskými giganty, Francií a Německem, a středně velkými státy, Španělskem a Polskem. Svůj podíl na pravděpodobném úspěchu má i irský premiér Bertie Ahern, jenž měl toto pololetí na starosti vedení Rady EU. Ten několikrát objel Evropu, jen aby našel kompromis.
A kromě toho, jak podotkl jeden diplomat, "všichni už mají ústavy dost a už by to nejraději měli za sebou", řekl. Irský premiér Ahern teď svým evropským kolegům rozdal čerstvé seznamy, o čem už je shoda a kde je ještě potřeba vyjednat kompromis.
A po dvou hodinách, kdy se všichni dohodli, že tentokrát se určitě dohodnou, se pětadvacítka rozešla do menších skupinek, kde premiéři vyjednávali kompromis.
Shoda se hledá mezi původními nepřátelskými tábory, tedy Francií a Německem na jedné straně a Polskem se Španělskem na druhé. Jde o to, jak by se mělo hlasovat. Irové navrhují, aby pro přijetí důležitých rozhodnutí bylo potřeba nejméně 55 procent států, které představují alespoň 65 procent obyvatel EU.
Ve čtvrtek odpoledne se proto ještě dál vyjednávalo o těchto procentech a také o systému pojistek, které by měly zabránit tomu, aby se tři nejpočetnější země EU, tedy Francie, Německo a Británie, mohly dohodnout na zablokování rozhodování v Radě Evropské unie.
Jak vysvětlil Špidla, tato pojistka by měla požadovat, aby na zablokování bylo potřeba čtyř, či podle některé varianty až pěti států. Další spor se týkal nutnosti dodržovat Pakt růstu a stability. Ten stanoví mantinely, pro používání společné evropské měny. Ty mnohé z velkých zemí nedodržují. Například Německo volá po tolerantnějším přístupu.
Jak dodal Špidla, tento postoj preferuje i Česko, které má největší schodek veřejných rozpočtů v unii.
