ČTĚTE TAKÉ:
Politici se trumfují: Kdo dá rodinám víc
Zdánlivě snadná vládní pomoc: podpora rodin s dětmi se zvýší na všech frontách. Porodné i rodičovský příspěvek budou dvojnásobné, vzrostou i další dávky, v dohledu jsou vyšší přídavky...
Pokud by se rodiče u voleb rozhodovali jen podle otřásání státního oslíka, budou mít dilema. Vždyť ani opoziční ODS nelení: její sociální program spolu s rovnou daní by měl rodinám, které pracují, zvýšit čisté příjmy o několik tisíc korun.
Pouhé přihazování peněz však pomůže jen částečně. A jestli si politici slibují, že ženy - zvlášť ty vzdělanější - začnou rodit víc dětí, budou zklamáni. Určitě není něco v pořádku, když se z rodiny poté, co povije dítě, stává "sociální případ" závislý na státním dobrodiní.
Škromachovy slibované dětské přídavky pro všechny či pastelkovné jsou plýtváním penězi ze zadluženého rozpočtu. Zvýšení rodičovského příspěvku na dvojnásobek (přes sedm tisíc měsíčně) už tak špatný krok není. Mnohým pomůže. Ale dá se zároveň čekat, že se tytéž peníze spolu se superporodným postarají o vznik nové profese "rodička".
Délka rodičovské podpory - čtyři roky - je navíc evropské unikum. Pro stát i rodiny by bylo efektivnější, kdyby se zkrátila a společnost věnovala víc peněz na podporu žádaných školek, aby ženy neztrácely kontakt se svou profesí, což je na trhu práce znevýhodňuje. I proto se ve svém mateřství často rozhodují podle hesla "jednou a dost".
A ve světě se najdou příklady k opisování, jak stát může motivovat firmy, aby se jim vyplatily zkrácené úvazky, pružná pracovní doba nebo podnikové jesle, které by dovolily (především) matkám snadnější návrat do práce.
Česká rodina zkrátka potřebuje víc než peněžní výpomoc. Potřebuje perspektivu, že nebude na státu závislá. Stát vstřícný k rodinám by se měl snažit, aby matky a otcové mohli vychovávat děti a současně pracovat - a postarat se tak o příjmy domácnosti vlastními silami, pokud možno bez sociální berličky. Je drahá a stejně si ji platí ze svých nemalých daní!
