Někomu mohou pomoci jen preferenční hlasy. Ilustrace

Někomu mohou pomoci jen preferenční hlasy. Ilustrace | foto: Václav Pancer, MF DNES

Volby vyženou ze Sněmovny řadu známých tváří

  • 221
Sto šedesát jedna ze dvou stovek dnešních poslanců jde do voleb s úmyslem obhájit svůj poslanecký mandát. Někteří z nich jsou ale na kandidátkách tak nízko, že šance ne jejich zvolení do Sněmovny je takřka mizivá.

Přejít na volební speciál

Řada známých poslanců už ale nekandiduje vůbec. Na kandidátce ČSSD už například nejsou předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka, exministr zahraničí Jan Kavan, bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart, někdejší ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit nebo místopředsedkyně dolní komory Jitka Kupčová.

Kupčová je ostatně jedinou členkou vedení dolní komory, která se už o zvolení znovu neuchází. Prý se tak rozhodla už před časem. "Jde o důvody, které nechci rozebírat, ale jsou ryze rodinné." Dodala ale, že v sociální demokracii zůstane.

Exministr zdravotnictví Jozef Kubinyi se dostal až na 14. místo moravskoslezské kandidátky ČSSD. Potřebuje tedy buď nečekaně vysoký volební zisk ČSSD, nebo preferenční hlasy. Podobně jsou na tom i další sociální demokraté.

Volby zamíchají všemi  frakcemi
Zdá se, že největší obměna čeká právě klub ČSSD. Nevyhnou se jí ale ani další frakce. Nekandiduje například poslankyně ODS Kateřina Dostálová. Chce si oddechnout od vrcholné politiky a mít čas na rodinu. "Sedm let žiji tak, že jsem doma jen na víkend," tvrdí matka dvou dětí. Ve Sněmovně zasedá od roku 1998.

V nové Sněmovně určitě nebude například ani Taťána Fischerová za US-DEU. Přiznala, že bude na podzim zřejmě kandidovat do Senátu, a to za subjekt, který teprve vzniká. "Možná založíme hnutí na bázi občanské společnosti," řekla a dodala, že jednání jsou nadějná. "Ještě neřeknu přesné jméno, ale rozhodně to nebude za žádnou současnou stranu," tvrdí tajemně.

Bývalý unionista Tomáš Vrbík, dnes jediný nezařazený poslanec, také oznámil, že v červnových volbách nekandiduje. Jana Hamplová, která je v klubu ČSSD, už sice za tuto stranu kandidovat nebude, o zvolení se ale hodlá ucházet za hnutí Nezávislí.

V nové dolní komoře bude chybět i Michal Kraus (ČSSD). Služebně nejstarší poslanec tam ostatně není už ani teď. V lednu se vzdal mandátu po kakaové aféře a nechal se vyškrtnout i z volební kandidátky. Ve Sněmovně přitom nepřetržitě zasedal téměř 20 let. -  více zde 

Někoho mohou zachránit jen preferenční hlasy
Největší obměna tedy čeká nejspíš klub ČSSD. Mezi 70 současnými sociálnědemokratickými poslanci je největší podíl lidí, kteří nekandidují buď vůbec, nebo na pravděpodobně nevolitelném místě. Na kandidátkách není 19 současných poslanců ČSSD. Dalších zhruba 11 až 18 se ocitlo na místech, z nichž už jim do Sněmovny možná pomohou jen preferenční hlasy, případně lepší výsledek ČSSD, než jaký nyní této straně předpovídají průzkumy. - více zde

Volební kandidátky ODS, lidovců a komunistů jsou stabilnější. O zvolení usilují všichni současní poslanci KDU-ČSL a kromě tří lidí také všichni komunističtí poslanci. Z 57 nynějších poslanců ODS jich nekandiduje osm.

Z desetičlenného klubu US-DEU do Sněmovny znovu kandidují jen dva lidé. Průzkumy však zatím unionistům nedávají šance překročit pětiprocentní práh nutný pro vstup do Sněmovny, a naznačují tak, že tato strana v příští Sněmovně asi nebude.

Podíl staronových poslanců významně ovlivní i to, zda se do dolní komory probojuje některá ze stran, která v ní dosud není. Zatím průzkumy ukazují, že šanci mají hlavně zelení. - více zde

V roce 2002, při minulých sněmovních volbách, se opětovného zvolení dočkalo 117 z 200 poslanců.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video