Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Erdogan má zpět absolutní vládu v Turecku. AKP ve volbách dominovala

  7:41aktualizováno  22:30
Turecko v neděli žilo druhými volbami za poslední půlrok. Po červnovém hlasování Strana spravedlnosti a rozvoje přišla o nadpoloviční většinu a musela hledat koaličního partnera. Podle analytiků však chce vládnout sama. Její zakladatel a prezident Recep Tayyip Erdogan proto vypsal nové volby. Po sečtení 99 procent hlasů je zřejmé, že Erdogan získal absolutní většinu.

Volební místnosti se jako první otevřely na východě v 7:00 místního času (5:00 SEČ), v ostatních částech země to bylo o hodinu později. Hlasovat bylo možné do 15:00 SEČ. V zemi se 75 miliony obyvatel mohlo hlasovat 56,6 milionu lidí.

AKP po sečtení více než 99 procent lístků vedla s 49,4 procenta hlasů, zatímco sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) měla 25,4 procenta hlasů. Do parlamentu se dostali i nacionalisté a Kurdové.

Volby se konají v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku, a také za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy (vše o krizi zde). Stabilní není ani Turecko. Krátce po červnových volbách Tureckem začaly otřásat atentáty, kvůli nimž vláda po dvouletém období klidu obnovila tažení proti Straně kurdských pracujících (PKK), označované za teroristickou organizaci (více o tažení proti Kurdům zde).

Útoky vyvrcholily 10. října atentátem na účastníky mírového pochodu v Ankaře a smrtí 102 lidí (více zde). Akci pořádaly levicové a kurdské kruhy. Demokratická strana lidu pak ztlumila svou kampaň a podle analytiků tak předvolební atmosféra připomínala truchlící mlčení nad hrobem.

Zátah na opoziční média

Turecká policie 24. října, tedy jen týden před volbami, obsadila sídlo opoziční mediální společnosti, jež je údajně napojena na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který je kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Policisté při zásahu použili slzný plyn a vodní děla. Kritici obvinili prezidenta, že před volbami umlčuje hlas opozice. Policie uvedla, že cílem akce bylo naplnit soudní příkaz, podle kterého má být firma Koza-Ipek Holding řízena správcem do té doby, než se vyšetří její údajné napojení na Gülena. Vláda jeho hnutí obviňuje z pokusů o destabilizaci země a prokuratura ho označila za teroristickou organizaci.

Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) začala v kampani Demokratické straně lidu (HDP) jednoznačně připisovat podporu separatistů z PKK, aby strana nedosáhla na desetiprocentní práh pro vstup do parlamentu. Poslední průzkumy však HDP stále dávaly šanci získat 12 procent křesel.

Kritici varují AKP, že nebude-li respektovat výsledek ani těchto nových voleb, může přivést Turecko k naprostému rozkolu podobnému tomu, jaký prožívá Sýrie. Idris Baluken z HDP řekl, že se stačí podívat do Sýrie, kde kurdské milice bojují nejenom proti Islámskému státu, ale i proti syrské armádě. „V Turecku může nastat chaos srovnatelný s tím, jaký panuje v Sýrii,“ řekl.

Většina Turků si přeje návrat stability a klidu a podle mnohých je k tomu nutné obnovit mírový proces s PKK zahájený před třemi lety. Erdogan však prohlásil, že tento proces je prozatím uložen k ledu. Znalci se shodují, že rozhodující bude to, zda Erdogan své straně dovolí sestavit vládní koalici a zda se vzdá ambicí na posílení svých pravomocí.

Budeme vládnout sami, ujistil Davutoglu

AKP se však svých ambicí nevzdává. Premiér Ahmet Davutoglu v jednom ze svých vystoupení v předvolební kampani ujistil, že AKP uspěje. „Po prvním listopadu budeme zase schopni vládnout sami,“ řekl a vyzval voliče, aby přišli v hojném počtu a ukázali, že se průzkumy mýlí.

Fotogalerie

Turecko řídí od června přechodná vláda. Minulé volby měly být triumfem pro AKP a měly umožnit Erdoganovi změnit ústavu a rozšířit prezidentské pravomoci. Místo toho však strana nedosáhla na většinu v 550místném parlamentu - získala necelých 41 procent hlasů - a navíc se do zákonodárného sboru s 13 procenty poprvé dostala HDP.

Druhou nejsilnější stranou byla s 25 procenty křesel sekulární sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP). Nacionalisté ze Strany národní akce získali 16 procent mandátů. Všechny tyto parlamentní strany jsou v opozici vůči AKP, byly ale ochotné vstoupit s ní do vlády. Její vedení se však nedohodlo ani s jednou z nich.

Autoři: ,


Témata: Recep Erdogan




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.