„Dalo by se říci, že jsme se vrátili na začátek,“ uvedl jeden z aktivistů z města Talbísa v provincii Homs. I před pěti lety byly vždy páteční demonstrace těmi největšími a brzy se k nim přidaly i páteční protestní pochody.
Kvůli tvrdým zásahům bezpečnostních složek se ale od roku 2013 staly jakékoli demonstrace téměř nemyslitelné, poznamenala agentura AFP. Například v Talbíse se poslední protest uskutečnil v červnu 2012. Od té doby se lidé kvůli raketovým útokům a leteckým úderům báli jakkoli ve větším množství shromažďovat.
„Lidé jsou tak šťastní, někteří plakali, byla tu cítit radost, ale zároveň také obavy,“ řekl talbíský aktivista. „Mnoho mladých mužů, kteří s námi kdysi protestovali, tady už dnes není, protože byli zabiti,“ dodal.
Stovky lidí vyšly do ulic i v opozičních čtvrtích na východě města Aleppo. „Díky tomuto příměří máme příležitost ukázat, proč jsme původně vyšli do ulic - bylo to kvůli odstoupení tohoto režimu,“ uvedl jeden z demonstrantů abú Nadím. Jak dodal, chce rovněž ukázat světu, že protestující v Aleppu i jiných městech nejsou „ozbrojené gangy, ale lidé, kteří chtějí svobodu a pád režimu“.
Aleppo býval průmyslovým centrem Sýrie. Od roku 2012 je jeho východní část v rukou povstalců bojujících proti Asadově režimu, západní část mají pod kontrolou vládní jednotky.
Volby za 40 dní?
Zatímco v Sýrii se po letech opět demonstruje, světové mocnosti se dohadují o Asadově plánu uspořádat 13. dubna volby. „Plán uspořádat volby v Sýrii v blízké době je nejenom provokativní, ale také zcela nerealistický,“ řekl v pátek na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Paříži francouzský prezidenta Francois Hollande.
Ruský prezident Vladimir Putin proti volbám v dubnu nic nemá. „Rusko je toho názoru, že rozhodnutí syrských úřadů uspořádat v dubnu 2016 volby je v souladu s nynější syrskou ústavou a neohrožuje mírovou snahu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Hollande a Merkelová spolu s britským premiérem Davidem Cameronem konzultovali názory na Sýrii s Putinem a řekli mu, že je třeba současného příměří využít k zajištění dlouhodobějšího míru. Společného telefonátu se zúčastnil také italský premiér Matteo Renzi.
„Hlavním bodem, který evropští politici Putinovi sdělili, je to, že se zdá, že příměří zatím trvá. Je třeba toho využít v nadcházejících syrských rozhovorech a přejít od příměří k trvalejšímu míru a k politickému předání moci. Jasně mu řekli, že je třeba zajistit zastavení útoků na civilisty,“ sdělila o telefonátu Cameronova mluvčí. Putin podle ní souhlasil s tím, že je nutno příměří udržet.
Kreml ve svém prohlášení uvedl, že zklidnění situace v Sýrii přináší první výsledek. Vznikají podle něj podmínky pro zahájení politického procesu v rámci syrských rozhovorů, jejichž další kolo by mělo začít v Ženevě 9. března.
Spory o dodržování příměří
V Paříži jednali také ministři zahraničí Francie, Británie a Německa, kteří vyzvali syrskou opozici, aby se ženevských rozhovorů zúčastnila. Opoziční představitelé ale tvrdí, že syrská vláda příměří nedodržuje a bojuje v oblastech, jež mají v rukou její oponenti.
Podle OSN je klid zbraní v zásadě dodržován, ale Muhammad Allúš ze skupiny Džajš Islám si to nemyslí. „Režim příměří hrubě porušuje a okupuje nová území, nasazuje všechny druhy zbraní, hlavně letadla a barelové bomby, snaží se obsadit velmi důležité oblasti,“ řekl v pátek Allúš agentuře Reuters.
Boje v Sýrii musí do týdne utichnout, shodli se v Mnichově světoví vůdci |
Jeho slova potvrdila také syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR), podle níž v pátek letectvo útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. Jde o první nálet od zahájení příměří. „Dva nálety zasáhly okolí Dumy a zahynul při nich jeden člověk. Zatím nebylo možné zjistit, zda to byl člen opozice nebo civilista. Známo není ani to, komu letadla patřila,“ citovala zdroje ze SOHR agentura AFP.
Syrská opozice odmítla začátkem února pokračovat v rozhovorech a pro jejich obnovu žádala ukončení bojů a zajištění humanitárních dodávek do obléhaných oblastí. Allúš prohlásil, že i tato pomoc vázne, protože ji vláda blokuje. Do míst kontrolovaných opozicí se prý nedostalo „ani deset procent toho, co je potřeba“.
Allúš je členem opoziční vyjednávací komise (HNC) zapojené do rozhovorů, které sponzoruje OSN. Džajš Islám je sice radikální skupina, ale Rusko jako hlavní spojenec Damašku přistoupilo na to, aby tato organizace byla do rozhovorů zapojena. Rozhovory ani příměří se netýkají nejradikálnějších organizací jako je Islámský stát a fronta An-Nusra.
Opozici v pátek z porušování příměří obvinil další účastník syrského konfliktu - kurdské milice YPG. Podle nich opozice nedodržuje klid zbraní zejména v kurdských zónách ve městě Halab. Opozice naopak viní YPG, že své kroky koordinuje s Damaškem a ohrožuje opozici.
Podle ruského ministerstva obrany bylo příměří v Sýrii za poslední dva dny 41krát porušeno blíže neurčenými teroristickými skupinami. Turecko podle ministerstva pokračuje v ostřelování kurdských jednotek bojujících proti ozbrojencům z fronty An-Nusra v Sýrii. Z Turecka do Sýrie pak rovněž denně proudí kamiony s nejrůznějším nákladem a zbraněmi pro syrské rebely. Ostřelování tureckými tanky potvrdily i přímo kurdské milice YPG, které v Sýrii operují. Podle nejmenovaného tureckého vojenského zdroje ale údajně Ankara nemíří na Kurdy, ale na pozice islamistů.
Šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault řekl, že pokud nebudou splněny dvě hlavní podmínky - příměří a humanitární pomoc -, „diplomatický proces se zhroutí, což si nikdo nepřeje“.
Koordinátorem HNC je Rijád Hidžáb, který se v pátek v Paříži zúčastní několika diplomatických schůzek, bude i na setkání ministrů zahraničí Francie, Německa a Británie a má se rovněž sejít s šéfkou diplomacie Evropské unie Federikou Mogheriniovou. Své partnery chce podle mluvčího HNC seznámit „se situací v Sýrii, s porušováním příměří a s humanitárními problémy“. Mluvčí řekl, že je potřeba zlepšení ve všech těchto bodech a že na tom závisí účast opozice v dalších rozhovorech v Ženevě.
Dánsko vyšle proti IS 400 vojáků
Čtyři stovky vojáků, včetně příslušníků speciálních sil, a letouny chce Dánsko vyslat do bojů proti organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii a Iráku. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen v pátek oznámil, že pro tento krok získal podporu zahraničního výboru parlamentu.
Islámský státAUTOBUS: Do Rakká jezdí přímá linka z Bejrútu AFGHÁNISTÁN: Džihád se usídlil v Bílých horách ISRAEL ZIV: Teroristé jsou jako komáři EXPERTI: An-Nusrá je nebezpečnější než IS ZKÁZA: IS srovnal se zemí prastarý klášter NEKROLOG: Džihádista John je po smrti, přiznali teroristé PŘÍRUČKA: Džihád má vonět kolínskou KUTILOVÉ: IS chce střílet rakety vzduch-vzduch. Ze země TUNELY: IS našel recept na nálety SPOJENCI: Džihádisté loni přišel o 40 procent území SMARTPHONY: IS vyvinul vlastní aplikaci ZISKY: Ropa a výkupné |
„Vláda chce vystupňovat boj proti teroristické organizaci IS... Tento vládní plán získal velkou podporu mezi politickými stranami v parlamentu,“ prohlásil Rasmussen. Parlament by měl o vyslání dánských vojáků na Blízký východ hlasovat 1. a 19. dubna, napsala agentura Reuters.
Dánsko se již v roce 2014 připojilo ke koalici zasahující proti Islámskému státu v Iráku. K leteckým úderům proti IS nasadilo sedm stíhaček F-16, loni je ale stáhlo kvůli údržbě. Do akce by se letouny měly vrátit v nadcházejících měsících. Kromě nich má být vyslán také dopravní letoun C130J.
Mezi 400 členy dánského vojenského personálu, kteří by měli působit v nové irácké a syrské misi, budou prý piloti, vojáci pozemních jednotek a podpůrný tým. Do akce se zapojí do poloviny letošního roku, provádět mají mimo jiné letecké útoky.
Dánské ministerstvo obrany uvedlo, že Dánsko bude mít v Iráku a Sýrii jednu z nejpočetnějších misí v přepočtu na počet obyvatel. Rozšíření mise je reakcí na přímou žádost Francie a Spojených států, uvedl dánský ministr zahraničí Kristian Jensen.
„Neznamená to, že by se dánští vojáci bezprostředně zapojili do bojů. Ale mohou být terčem útoků, takže budou mít široký mandát,“ řekl šéf dánské diplomacie Jensen.
Kdo ovládá Sýrii (únor 2016)
