Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarský radikální Jobbik předvádí, jak se mění. Doufá v druhé místo

  16:45aktualizováno  16:45
Místo uniforem saka, místo antisemitismu boj proti sionistům, místo neonacistické propagandy boj za sociální práva a přídavky pro rodiny. Maďarská strana Jobbik, která uspěla ve volbách už před čtyřmi lety, se navenek mění. Tento víkend čekají zemi parlamentní volby a Jobbik chce nalákat co nejvíce lidí.

Šéf Jobbiku Gabor Vona promlouvá k příznivcům z obří obrazovky při zahájení předvolební kampaně starny. | foto: Reuters

Před čtyřmi lety se ultrapravicový Jobbik umístil "až" na třetím místě parlamentních voleb. Za vládnoucím Fideszem a opozičními socialisty. Nakonec získal v tehdejším dvoukolovém smíšeném volebním systému dvanáct procent mandátů, takže zděšení Evropy z nástupu této neofašistické a antisemitské strany nebylo tak velké.

Volby, jaké Evropa nezažila

Během čtyř let, kdy Viktor Orbán vládl s ústavní většinou, změnil Maďarsko k obrazu svému. Vytvořil novou ústavu, změnil veřejnoprávní média ve státní, omezil volební kampaň a volební zákon upravil tak, aby dával vítězi větší sílu, než tomu bylo dříve. Voleb se budou moci účastnit i Maďaři ze sousedních zemí, jimž Budapešť v minulých letech masově předávala maďarské pasy a občanství.

Teď má Jobbik a jeho šéf Gábor Vona za cíl nejméně o příčku postoupit. Vyloučené to není. Opoziční socialisté a jejich koalice tří stran Sjednocení získávala v předvolebních preferencích sice kolem třiceti procent, ale to je minulost. Nyní na ni těžce dolehla aféra (nyní už bývalého) místopředsedy strany Gábora Simona, který čelí skandálu, že si ulil miliony na tajných kontech v Rakousku.

"Původně se počítalo, že Jobbik bude sbírat jen hlasy voličů zklamaných politikou Fideszu," říká pro MF DNES budapešťský diplomat, který si nepřál být jmenován. "Ale nyní, po skandálu Simona, je možné, že i někteří voliči, kteří uvažovali o volbě socialistů, přejdou i k Jobbiku," dodává.

Průzkumy veřejného mínění dávají Jobbiku stabilní voličskou podporu 16–18 procent, ale extremistické strany mívají v průzkumech většinou nižší čísla, než jsou pak ta volební. Odstup asi deseti procent na levicové Sjednocení může proto při nedělním hlasování zmizet.

Fotogalerie

Jobbik útočí na maďarskou demokracii jako takovou. "Chceme vyměnit celý politický systém," říká jeden z lídrů strany János Volner, mluvčí polovojenské Maďarské gardy, odnože Jobbiku.

Orbánovu vládu kritizuje Jobbik i ze sociálních pozic, a protože je v opozici, nezabývá se vůbec tím, kde na své nápady vzít peníze. Požaduje nižší daně, chce ještě vyšší růst rodičovských dávek, než zajišťuje Fidesz, tvrdí, že nezaměstnanost je vyšší, než uvádí vládní statistiky, tvrdí, že vláda dost nebojuje s Bruselem o maďarské zemědělství. Hesly jako "potrestání zločinných bankéřů a zkorumpovaných politiků" láká i levicové voliče.

Krym, vzor pro Velké Maďarsko

Důležitým terčem pro Jobbik je Evropská unie jako taková. "Chceme referendum o našem členství v EU a chceme znovu projednat podmínky našeho členství," řekl listu Budapešť Times místopředseda Jobbiku Márton Gyöngyösi. Právě volby do Evropského parlamentu v roce 2009 byly prvním úspěchem Jobbiku, jenž získal 15 procent hlasů a tři místa v Bruselu.

"Orbán se sice občas tvrdě vyjadřuje proti Unii, ale to je jen rétorika. Ve skutečnosti je prounijní," tvrdí Gyöngyösi. Podle něj se Fidesz bál dát volby do Evropského parlamentu a maďarské parlamentní volby na stejný termín, protože by Jobbik mohl posbírat část hlasů voličů Fideszu.

Jobbik se na rozdíl od západoevropských extremistických stran nevymezuje vůči muslimům, ale jen vůči "sionistům", tedy Židům, kteří jsou v Maďarsku vlivnou menšinou. Jobbik neopustil ani ideu Velkého Maďarska, tedy připojení území s maďarskými menšinami. Z této pozice přivítal Jobbik i referendum na Krymu, které označil za triumf práva na sebeurčení a za zcela legitimní. S dodatkem, že se jedná o vzor pro území obývaná za hranicemi Maďary.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.