Formace Reforma bývalého prezidenta Valdise Zatlerse získala přes 20 procenta hlasů, které jí stačily na druhé místo.
Vládní hnutí Jednota premiéra Valdise Dombrovskise je třetí se ziskem zhruba 18 procent hlasů. V posledních volbách tato strana zvítězila se ziskem 31,2, ale i přes její výrazný propad je podle pozorovatelů pravděpodobné, že se Dombrovskis udrží v premiérském křesle.
Od roku 1991, kdy Lotyšsko získalo nezávislost na Sovětském svazu, žádná strana podobná Centru svobody v Lotyšsku volby nevyhrála, ani nebyla součástí vládní koalice. Naopak politické scéně pobaltské země vždy dominovaly strany nedůvěřivé vůči Rusku.
Předsedové stran, které skončily na druhé a třetí příčce, už v sobotu večer oznámili, že dnes zahájí vzájemné koaliční rozhovory. Dohromady však mají asi 42 křesel ve stočlenném parlamentu, a tak se budou muset poohlédnout po dalším koaličním partnerovi.
Tím může být jen některá z dalších stran, které překonaly pětiprocentní práh a dostaly se do parlamentu. K vytvoření většiny by oběma stranám pravého středu stačilo spojení s populistickým sdružením Rolníků a Zelených, které získalo 12 procent hlasů, nebo s nacionalistickou a protiruskou koalicí Národní aliance, která si připsala zisk přes 13 procent hlasů.
Spolupráce s populisty by však znamenala porušení předvolebních slibů, a tak se nakonec budou muset strany pravého středu rozhodnout mezi proruským Centrem shody a protiruskou Národní aliancí.
Třetinu obyvatel Lotyšska, v němž žije 2,2 milionu lidí, tvoří ruskojazyčné menšiny. Mnozí z jejich příslušníků nemá lotyšské občanství, a tudíž ani volební právo.
Předčasné parlamentní volby se v Lotyšsku uskutečnily necelý rok po těch předchozích. Na konci července o nich v referendu rozhodli občané, kteří se jasnou většinou 94,3 procenta odevzdaných hlasů vyjádřili pro rozpuštění parlamentu.
