K přijetí novely je potřeba v Senátu souhlasu tří pětin přítomných zákonodárců.

K přijetí novely je potřeba v Senátu souhlasu tří pětin přítomných zákonodárců. | foto: MF DNES

Volby v listopadu mají šanci, změnu ústavy schválili poslanci i Senát

  • 410
Členové horní komory schválili, stejně jako poslanci, novelu ústavy, která má přiblížit předčasné volby. Původní říjnové totiž ve čtvrtek zrušil Ústavní soud. Pro novelu ústavy zvedlo ruku 63 ze 72 přítomných senátorů, proti byli tři. Nové volby by tak mohly být na počátku listopadu.

Senát dnes večer schválil změnu ústavy, která umožňuje rozpuštění Poslanecké sněmovny. Prezident ji nemůže vetovat, dostane ji pouze k podpisu.

Pro novelu, kterou Sněmovna schválila odpoledne, hlasovalo 63 ze 72 přítomných senátorů. Proti byli jen tři senátoři KDU-ČSL včetně místopředsedy Senátu Petra Pithart.

Horní komora ji schválila zhruba pět hodin po jejím přijetí komorou dolní. Už dříve se pro její schválení beze změn vyslovil ústavně-právní výbor.

Senát se také v naprosté shodě vyslovil pro zkrácení lhůt pro předčasné volby do Sněmovny v případě jejího rozpuštění. Pro hlasovalo 69 ze 72 senátorů, proti nebyl nikdo.

Prezident, který nyní novelu volebního zákona dostane k podpisu, má volby vyhlásit nejpozději 50 dnů před jejich konáním. Mají-li se konat 6. a 7. listopadu, musí tak učinit příští čtvrtek.

čtěte také:

Novela je úpravou původního senátního návrhu. Některým senátorům se ale nelíbilo, jak poslanci senátorský návrh přepracovali. V následné rozpravě vystoupilo celkem dvanáct řečníků.

"Současný návrh je pozitivní v tom smyslu, že řeší tuto věc obecně a do budoucna určitě zabrání problému se zablokovanou Sněmovnou," uvedla senátorka ČSSD Jiřina Rippelová.

"Měli bychom využít vzácného momentu shody s Poslaneckou sněmovnou," vzkázal zase kolegům senátor ODS Jiří Žák.

Proti byli například lidovci. "Rozhodnutí třípětinové většiny poslanců může s sebou nést určité riziko - může být kalkulem velkých politických stran na úkor stran ostatních. Posiluje se váha již tak značně silné Poslanecké sněmovny, která se vyvazuje z pletiva brzd a rovnováh," kritizoval návrh lidovecký senátor a místopředseda Senátu Petr Pithart.

V čem se ústava mění

Ústava bude novelou doplněna o ustanovení, podle něhož "prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, se kterým vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců". Lhůtu ale prezident nemá. Až Sněmovnu rozpustí, předčasné volby se podle ústavy musí konat do dvou měsíců.

Karel Schwarzenberg senátory varoval, že způsob, jakým se při schvalování novely, není dobrý. Pokud to takto půjde dál, mohou si poslanci na Hrad postavit stroj s razítkem a nepotřebují prezidenta s vlastní vůlí, řekl. Reagoval tak na to, že novela zmenšuje pravomoci prezidenta.

Souhlasil i Jiří Dienstbier z ČSSD. Podle něj se senátoři pouštějí na velmi kluzkou cestu, když dávají poslancům ve Sněmovně více pravomocí. Poruší se tak rovnováha mezi vládními silami.

Pro novelu ústavy, která by měla přiblížit předčasné volby, hlasovalo dnes 149 ze 190 přítomných poslanců. V Senátu bylo třeba - na rozdíl od Sněmovny - souhlasu tří pětin přítomných zákonodárců, a nikoli tří pětin všech.

Schválení ústavních změn je reakcí na čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil jednorázový ústavní zákon o zániku současné Sněmovny.

Nové předčasné volby by se podle návrhu změn ústavy a volebního zákona mohly uskutečnit 6. a 7. listopadu.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video