Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby v Kosovu: další test pro NATO

  11:01aktualizováno  11:01
NATO zaměstnává otázka smyslu mezinárodních sil pro stabilizaci konfliktních oblastí. V současné době prochází velkým testem Afghánistán, kde se uskutečnily prezidentské volby. Příští podobná zkouška se ovšem chystá přímo v Evropě, v Kosovu.

V sobotu 23. října mají jít k volbám obyvatelé Kosova, v němž je rozmístěno 17 tisíc vojáků - pod vedením Severoatlantické aliance. V oblasti působí také česko-slovenský prapor.

Zprávy z Kosova však zatím nejsou příliš optimistické. Obavy z etnických konfliktů mezi Albánci a Srby jsou stále živé. To se ukázalo letos v březnu, kdy mezinárodní síly nedokázaly účinně čelit střetům mezi oběma etniky.

Značná část Srbů, jichž je v Kosovu menšina, hodlá volby bojkotovat. Bojkot podporuje i významná část politické scény v Bělehradě.

Představitelé ortodoxní církve tvrdí, že nikdo nemůže po Srbech požadovat účast ve volbách, když jsou jim odepírána nejen základní lidská práva, ale také svoboda pohybu a dokonce i právo na život. Srbové podle některých zpráv nemohou ani do kosovských nemocnic, neboť by tam údajně byli šikanováni.

Bělehradský prezident Boris Tadić je spíše výjimkou: vyzývá Srby, aby se voleb zúčastnili. Získává tím sympatie za hranicemi Srbska, ale ve své zemi je terčem tvrdé kritiky. Část tamní politické scény tvrdí, že Tadićův přístup povede k odtržení Kosova od Srbska. Takový scénář by mohl dále zhoršit bezpečnostní situaci v oblasti.

Tadić se snaží získat záruky mezinárodních organizací včetně NATO, že práva srbské menšiny budou respektována. Faktem je, že odtržení Kosova od Srbska prakticky nikdo ve světové politice vážně nepodporuje.

Spíše se předpokládá, že nynější volby budou prvním krokem k jednáním o budoucím statusu Kosova. Ta mají začít v příštím roce a výsledkem by měla být nějaká forma autonomie v rámci Srbska. Vše však zatím nasvědčuje tomu, že kosovští Albánci s tímto řešením nebudou souhlasit.

Chce to jasný mandát
To, že mezinárodní síly KFOR zatím nebyly schopny násilným střetům v Kosovu účinně čelit, přiznávají i činitelé Severoatlantické aliance. Ministři obrany NATO jednají o tom, jak mandát KFOR posílit.

Problém je v tom, že některé země, jejichž vojáci v mezinárodních silách působí, se řídí přísnými pravidly, která zásah v případě civilních nepokojů znemožňují.

Pro posílení mandátu mezinárodních sil je i Česko. "Je nutné mít možnost dohlédnout na to, aby se jednotlivá etnika nenapadala," uvedl už dříve náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Zvláště Američané tlačí na své spojence v NATO, aby se zasadili o skutečnou účinnost mírových misí.

Některá omezení se daří odstraňovat. Generální inspektor Bundeswehru Wolfgang Schneiderhan nedávno v Praze připomněl, že parlament už umožnil německým vojákům, aby v kritických situacích použili slzný plyn.

Obavy z nedostatečného mandátu jsou logické: Mnohé dodnes straší masakr v bosenské Srebrenici v roce 1995, kdy nizozemští vojáci působící v silách OSN nebyli schopni zabránit vraždění při útoku bosenských Srbů na tamní Muslimy.

Velký zájem Prahy
Kosovské volby budou klíčové i z hlediska pražské diplomacie. Stabilizace Srbska a celého Balkánu je totiž oblastí, na kterou se hodlá výrazně zaměřit česká zahraniční politika. "Jde o skutečnou prioritu," uvádějí znalci pražské politické scény.

Petr Ježek, zahraničněpolitický poradce premiéra Stanislava Grosse, považuje český zájem o Srbsko a Balkán za naprosto logický, neboť jde o geograficky nepříliš vzdálenou oblast, s níž navíc Čechy pojí historické vazby. Česko má na Balkáně svůj vojenský kontingent. Ježek dále poukazuje na potřebu čelit bezpečnostním rizikům, mezi něž by patřil i případný nával běženců z jihovýchodní Evropy.

Očekává se, že stabilizující účinek by mohla mít perspektiva budoucího přijetí Srbska do Evropské unie. Brusel hodlá v blízké budoucnosti zvažovat možnost uzavření asociační dohody se Srbskem a Černou Horou. Petr Ježek se domnívá, že právě Praha by mohla "postrkovat balkánské téma" na půdě Evropské unie a dalších mezinárodních organizací.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Vrtulníky Mi-24 a Mi-171š v akci při záchraně pilota
Dny NATO navštívilo 90 tisíc lidí. Nedělní program pokazilo počasí

Nedělním programem skončily Dny NATO v Ostravě. Fandové letecké techniky marně očekávali start aerobatické skupiny Saudi Hawks ze Saúdské Arábie, jejich...  celý článek

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.