Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Katalánci rozhodují o budoucnosti regionu, účast je nejvyšší za 24 let

  9:13aktualizováno  17:45
Katalánci od rána v předčasných volbách rozhodují o složení nového regionálního parlamentu. Volební účast je zatím nejvyšší za posledních 24 let. Výsledky s napětím sleduje celá Evropa. Ukážou totiž, jak velká je touha Katalánců po nezávislosti na Španělsku.

Katalánci od devíti hodin ráno hlasují ve volbách, které španělský tisk popisuje jako historické. Španělský premiér Mariano Rajoy řekl, že tyto regionální volby jsou důležitější než všeobecné volby. Předseda katalánské vlády Artur Mas šel ještě dál.

O výsledcích voleb čtěte zde

"Naši občané rozhodují v hlasování, které je nejdůležitější za posledních 300 let," uvedl politik, který vhodil svůj hlas do urny krátce po jedné hodině odpoledne. Do volební místnosti ve škole Infant Jesús v barcelonské čtvrti Sant Gervasi ho doprovodila manželka Helena Rakosnik, jejíž předkové, jak už jméno napovídá, byli českého původu.

"Doufám, že tento den se odehraje v naprostém míru a slušnosti, jak to je v Katalánsku zvykem," řekl barcelonskému listu La Vanguardia, když odcházel z volební místnosti.

Mas splnil svou občanskou povinnost chvíli poté, co místopředsedkyně vlády Joana Ortegová oznámila, že volební účast ve 13 hodin dosáhla takřka třiceti procent. Cifra 29,35 % je o 4,2 % vyšší než při posledních volbách v roce 2010. Podle Ortegové je nejvyšší od roku 1988.

Volby v číslech

Celkem 8 130 volebních místností po celém Katalánsku se otevřelo v 9 hodin ráno. Uzavřely se v 19 hodin.

Podle měření ve 13 hodin je volební účast vyšší o 4,2 % než v roce 2010. K této hodině odhlasovalo 29,35 % obyvatel.

Hlasování se může zúčastnit celkem 5 413 769 lidí, z toho 156 517 Katalánců, kteří žijí v zahraničí.

Voliči po dvou letech vybírají 135 poslanců, kteří nově usednou v místním parlamentu.

Zdroj: El Mundo

Proč byly předčasné volby v severovýchodním Španělsku v takovém centru zájmu? Vždyť výsledek byl téměř jistý: bezpochyby vyhraje Masova strana Konvergence a Jednota (CiU), která s velkým náskokem vyhrála i předloňské volby.

Otázka však byla, zda strana ve 135členném parlamentu získá absolutní většinu. Pak by totiž mohla snáze prosadit referendum o nezávislosti na Španělsku.

Touha Katalánců po odtržení ještě nikdy nezněla tak hlasitě jako nyní, ani nebyla tak blízko k uskutečnění. Katalánci jsou totiž naštvaní. Jedno z nejbohatších společenství španělského království (celkem jich má sedmnáct) sužují dluhy a skoro 22procentní nezaměstnanost.

Region přitom vytváří pětinu španělského HDP a patří k průmyslově nejvyvinutějším. Pokud by se Katalánsko jako nezávislá země stalo členem EU, bylo by podle odhadů sedmou nejbohatší unijní zemí.

Odtržení? Klidně. Ale co pak bude s FC Barcelonou?

Tamní vláda ze špatné situace viní centrální vládu, jíž od loňska řídí premiér Mariano Rajoy z Lidové strany. Regionální kabinet si spočítal, že Katalánsko odevzdává do "ústředí" o šestnáct miliard eur víc, než dostává zpátky. Madrid podle nich dotuje jen chudší oblasti, zatímco jejich region stojí.

Podle některých kritiků však Mas jen umně využívá současné celoevropské krize, která zasáhla především jih Evropy. Zadlužené autonomie, Katalánsko není jediné, se podle nich mnohdy dostaly do problémů kvůli laxnímu vládnutí a přehlížení rostoucích dluhů.

Španělsko patří k nejohroženějším zemím, které zasáhla finanční a dluhová krize. V zemi je kupříkladu nejvyšší nezaměstnanost v Evropské unii. Bez práce je čtvrtina obyvatel.

Fotogalerie

Mnozí Katalánci snahy nacionalistů po odtržení neschvalují, zvláště když dojde na otázku vystoupení z EU. V posledních průzkumech před volbami se pro nezávislost vyslovila necelá polovina obyvatel. Pokud by to ale znamenalo odchod z Unie, jejich počet klesl na 37 procent.

O druhé a třetí místo budou v nedělním hlasování bojovat socialisté a lidovci, kteří v současnosti tvoří s CiU vládní koalici. Obě strany jsou zásadně proti katalánské samostatnosti. Proti je samozřejmě i vláda v Madridu. Ta přitom musí referendum posvětit, aby bylo platné. Mas však tvrdí, že referendum vyhlásí bez ohledu na rozhodnutí centrální vlády.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
Policie vyslechla Maročana, kterého podezírá z útoku ve finském Turku

Finští policisté v neděli v nemocnici vyslechli postřeleného osmnáctiletého Maročana, který je podezřelý ze spáchání pátečního útoku ve městě Turku....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.