Karimov sice ve volbách měl tři protikandidáty, jejich účast je však pouze formální. Žádný z nich podle BBC ani nenaznačil jakoukoli kritiku dosavadního prezidenta. Akmal Saidov dokonce Karimova přirovnal k uzbeckému národnímu hrdinovi Tamerlánovi.
V Uzbekistánu je oficiálně povoleno jen pět stran, z nichž také pochází trojice Karimovových protikandidátů. „Kandidují jen proto, aby vzbudili zdání demokracie,“ shrnul pro BBC aktivista Abdurachmon Tašanov z lidskoprávní organizace Ezgulik. „Žádná opozice však ve skutečnosti neexistuje. Vše je to jen hra, v níž každý hraje svou roli,“ dodal.
Představitelé skutečné opozice jsou zpravidla ve vězení nebo v exilu, poznamenala agentura Reuters.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) standardy při volbách v Uzbekistánu dlouhodobě kritizují. V zemi neexistují svobodná média a přístup na internet je omezený.
Karimov, který při posledních volbách v roce 2007 získal takřka 90 procent hlasů, je u moci od roku 1989. Ve věku 77 let je nejstarším z vládců zemí někdejšího Sovětského svazu, i s ohledem na jeho zdravotní stav se tak spekuluje o jeho možném nástupci. Dříve byla za logickou volbu považována Karimovova dcera Gulnara, která však upadla v nemilost v souvislosti s korupčním skandálem (více čtěte zde).
V prezidentově okolí nyní není nikdo, kdo by byl považován za Karimovova pokračovatele. To analytici vnímají jako vážnou bezpečnostní hrozbu pro zemi, o jejíž partnerství díky nerostnému bohatství stojí Rusko, Čína i Spojené státy.
