"Otázkou je, zda bude pokračovat stabilizace a v zemi převládne nová politická kultura, nebo budou výsledky zpochybněny a poražení kandidáti budou usilovat o destabilizaci," říká analytik Andrew Wilder z Afghánského výzkumného sdružení.
Pokud vůbec první přímé volby hlavy státu proběhnou bez větších komplikací, budou obecně chápány jako potvrzení vítězství demokracie a zřetelný signál obratu k lepšímu po více než čtvrtstoletí krvavých bojů.
V neposlední řadě by to znamenalo i úspěch zahraniční politiky amerického prezidenta George Bushe, který sám bude příští měsíc bojovat o prezidentské křeslo.
Washington mimo jiné doufá, že by se afghánské volební klání mohlo stát vzorem pro lednové volby v Iráku.
V dnešním Afghánistánu by však nejspíš nikdo nedal ruku do ohně za to, že průlomové hlasování nic nenaruší. Země totiž ještě téměř tři roky poté, co Američané porazili Taliban, čelí mnoha nevyzpytatelným výzvám.
Zbytky Talibanu a Al-Kajdy nadále útočí a vyhrožují, že hlasování překazí. Především na jihu, na kmenových územích sousedících s Pákistánem, v posledních týdnech výrazně vzrostlo napětí. Ústřední vláda v Kábulu je slabá a nekontroluje situaci na velké části území, kde vládnou často znepřátelení kmenoví náčelníci. Panuje značná etnická rivalita.
I přesto se k hlasování zaregistrovalo téměř 13 milionů voličů včetně 1,3 milionu příslušníků afghánských uprchlických komunit v Pákistánu a Íránu. Bezkonkurenčním favoritem je současná hlava státu Hamíd Karzáí, který se těší podpoře Západu. Analytici soudí, že otázkou je pouze to, zda se mu podaří získat potřebnou nadpoloviční většinu už v prvním kole.
