1. Tradiční strany versus nová uskupení
Kardinální otázka těchto voleb. Už v roce 2010 mnozí voliči znechucení počínáním do té doby tradičních stran začali hledat alternativy. Začali tím, že dali 569 127 hlasů Věcem veřejným, které se dostaly i do vládní koalice. O tři roky později v předčasných parlamentních volbách přesměrovali nespokojení voliči pozornost k hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (342 339 hlasů, 6,88 procenta) a hlavně k hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, majitele Agrofertu a také společnosti Mafra, pod níž patří také portál iDNES.cz.
Babišovo uskupení dostalo dokonce 927 240 hlasů (přesně 18,65 procenta) a ukázalo se, že bez něj nelze vládní koalici sestavit. Babiš vyjednal pět křesel ve vládě a sám pro sebe post ministra financí. Jeho hnutí podle průzkumů dál sílilo a v eurovolbách už těsně sociální demokracii předstihlo.
A zatímco pokračoval úpadek ODS, která se 7,67 procenty v eurovolbách získala jen dvě křesla místo předchozích devíti, část pravicových voličů věnovala větší pozornost i Svobodným. Ti získali pro svého předsedu Petra Macha křeslo v europarlamentu. Hlasování voličů v komunálních volbách ukáže, zda bude pokračovat nástup hnutí ANO, zda bude dál oslabovat ODS, jestli se s tím nesveze i ČSSD a jestli budou voliči ještě větší pozornost věnovat Babišovu ANO, Okamurovu Úsvitu, Svobodných, případně se začnou rozhlížet i po jiných stranách a hnutích.
2. Dopad měření sil ČSSD a ANO pro stabilitu vlády
Jak berou premiér Bohuslav Sobotka a šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš souboj jejich uskupení prestižně, ukazuje to, že když předseda vlády pro svou ČSSD vytkl cíl získat devět křesel v Senátu (pod vedením Jiřího Paroubka před šesti lety jich získala skoro neuvěřitelných 23 ze 27), Babiš kontroval, že ANO se jich tedy bude snažit získat deset. Sobotka se pak nechal vyprovokovat k tomu, že když Babiš deset, tak tedy ČSSD jedenáct...
Když pomineme toto trochu úsměvné slovní přetahování, jasné je jedno. V Senátu, kde nemá ANO zatím ani jednoho člověka, může jen posílit. Sociální demokraté mají nyní nejtěsnější většinu 41 křesel z 81, lidovecký klub má šest členů. I když ČSSD oslabí, má koalice slušnou šanci udržet si v horní komoře parlamentu většinu. Pokud by nastal opak, mohlo by to přibrzdit schvalování vládních záměrů.
Případný výrazný propad ČSSD a silný vzestup ANO by mohl Babiše motivovat k úvaze, zda je pro něj koalice v současném složení to nejlepší řešení. Sám se dříve nechal slyšet, že není úplným fanouškem koalic, a když odpovídal na otázku, zda by chtěl být premiérem, uvedl, že nikoli v koaliční vládě. Sobotku výsledek voleb - senátních i komunálních - zajímá proto, že na jaře ho čeká volební sjezd. Loni po těsné výhře v předčasných volbách post uhájil. Kdyby nyní strana výrazně oslabila, jeho straničtí oponenti (Jeroným Tejc, Zdeněk Škromach, Michal Hašek) by ve straně opět posílili.
3. Je nějaký ministr v ohrožení?
V senátních volbách kandidují tři členové vlády - ministr dopravy Antonín Prachař z ANO na Přerovsku, ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD obhajuje na Kladensku a ministr školství Marcel Chládek na Lounsku.
Kriticky k Prachařovu působení se už vyjádřili jak Babiš, tak premiér Sobotka, případný nezdar ve volbách by jeho pozici dál oslabil. Premiér řekl, že v žádném případě nehodlá s ANO měnit ministry a Babiš prohlásil, že ministerstva dopravy se ANO nehodlá vzdát. Pokud by však politici vážně začali řešit výměnu některého z ministrů, je dost pravděpodobné, že by se debata o možné výměně křesel vrátila. V tomto kontextu se dá vnímat i Babišovo upozornění Sobotkovi, že by se měl více věnovat tomu, jak se ve zdravotnictví ztrácejí peníze. Mířil tím na ministra Svatopluka Němečka, bývalého šéfa fakultní nemocnice v Ostravě, jedné z těch, v níž auditoři ministerstva financí našli pochybení při nákupu přístrojů.
4. ODS hraje i o to, pro kolik stran je na pravici místo
Životně důležité budou volby pro občanské demokraty. V senátních volbách hájí jen tři křesla v Praze, ale mnohem důležitější jsou pro ně volby komunální.
Podle údajů serveru Českého statistického úřadu volby.cz mají nyní občanští demokraté 4 398 zastupitelů měst a obcí a dalších 699 zastupitelů městských částí a obvodů. Ti udržují straně, která se mohutně propadla po loňských volbách do Sněmovny, šanci, že se jednou znovu zvedne a pokusí se ještě svést souboj o pozici nejsilnější strany na pravici, kterou zatím přenechala TOP 09. Zezadu se přitom na ODS, jak ukázaly eurovolby, tlačí Machovi Svobodní.
„ODS není žádná mrtvá strana,“ prohlásil nedávno šéf ODS Petr Fiala s tím, že do voleb strana posílá téměř 13 tisíc kandidátů, více než hnutí ANO nebo TOP 09 (více zde). Jestliže jsou pro řadu voličů komunální a senátní volby druhého řádu, pro ODS mají význam prvořadý. „Budou pro budoucnost naší strany nejdůležitější,“ řekl už dříve místopředseda strany Miloš Vystrčil.
5. Kdo bude vládnout největším městům
I když nyní v hlavním městě vládne TOP 09, po posledních volbách se v Praze vytvořila koalice ODS s ČSSD. Stejně tak velká koalice těchto stran vznikla před čtyřmi lety v Brně a Ostravě. Oslabování občanských demokratů velmi pravděpodobně velké koalice s ČSSD mnohde utne.
Prestižní bude souboj o hlavní město, jehož roční rozpočet je kolem 48 miliard korun. To je výrazně více, než mají mnohá ministerstva. V Praze, která byla kdysi baštou ODS, je nyní nejsilnější stranou TOP 09 a pokusí se to zvrátit ANO. Největší pozornost se tak soustředí na současného primátora Tomáše Hudečka a jeho vyzyvatelku za ANO Adrianu Krnáčovu. Ta těsně před volbami v Lidových novinách naznačila, že ji zajímá jen možnost město vést a kdyby měla skončit v opozici, mohla být dát přednost dosavadní práci náměstkyně ministerstva vnitra.
Právě Praha je ukázkou toho, jak si mnozí uvědomují, že voliči hledají nové alternativy. Do magistrátu kandiduje rekordních 31 uskupení a prozkoumat pečlivě obří volební lístek zabere voliči notný kus času.
