Jaká je ale realita? Když se dvě politické strany dohodly, že si účelově upraví právě onu Ústavu, "pojistka" tomu nezabránila. Když Senát vrátí k přepracování nějaký ten zákon, pro Parlament to není ani varování a klidně si ho přehlasuje v původní podobě...
A já jako nevolič se musím znovu ptát: "K čemu nám je ten Senát?" Otázka zůstává zase nevyslyšena a bez odpovědi. Každý z nás si na ni ale dokáže ale odpovědět sám.....
Komunisté za totality se nechávali volit devadesáti devíti procenty hlasů. Dnešním "demokratům" budou v blízké budoucnosti stačit pomalu hlasy příbuzných a rodinných příslušníků. Obojí je stejně varující! Taková se v Česku dělá politika.
