Mezi kandidáty do krajů bylo přitom žen o 8 procent více než mezi zvolenými zastupiteli. To se dá vyložit dvojím způsobem - buď byly ženy zapsány hlavně na kandidátkách stran, které neuspěly (to je méně pravděpodobná možnost), nebo byly spíše až v dolních patrech kandidátních listin, takže se na ně při sčítání hlasů nedostalo (to je pravděpodobnější vysvětlení).
Zdaleka nejvíc žen se do krajských parlamentů dostalo na volebním seznamu KSČM. Naopak sociální demokracie, která má "ženské kvóty" na obsazení stranických funkcí (například musí mít alespoň jednu místopředsedkyni), nijak nevybočuje z průměru.
Podle loňského průzkumu IVVM si dvě třetiny lidí myslí, že ženy se do politiky zapojují málo. Nespokojeny byly tři čtvrtiny žen a tři pětiny mužů.
V krajských volbách se to však nijak neprojevilo.
Pokud jde o zastoupení žen v parlamentu, je Česko podle statistik OSN těsně nad světovým průměrem (ten je 12,8 procenta), ale hluboko pod úrovní Evropské unie (tam letos v zimě obsazovaly ženy 22,5 procenta parlamentních křesel).
Po druhém kole voleb do Senátu, které bude v neděli, by se podíl žen v horní parlamentní komoře mohl zvýšit. Volební období letos končí 24 senátorům a jen třem senátorkám. Do druhého kola postoupily dvě čistě ženské dvojice (volební obvody Benešov a Praha 8), v dalších sedmi obvodech se v druhém kole rozhodne mezi mužem a ženou.
