Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nové referendum i boj proti islámu. Britové ladí taktiku na kvapné volby

  20:02aktualizováno  20:02
Velkou Británii čekají 8. června předčasné parlamentní volby. Premiérka Theresa Mayová chce jimi posílit svou pozici pro vyjednávání podmínek brexitu. Její Konzervativní strana jde do hlasování jako jasný favorit. V krizi se naopak topí labouristé, kteří se pokusí voliče zaujmout uvolněnějším odchodem Británie z EU.

Theresa Mayová a Jeremy Corbyn. | foto: Profimedia.cz

Theresa Mayová přišla s překvapivým rozhodnutím o vypsání předčasných voleb 18. dubna. Novým hlasováním si chce upevnit postavení, sama navíc v roli premiérky nikdy nedostala posvěcení od veřejnosti. Do funkce se dostala po překvapivém odstoupení Davida Camerona po loňském referendu.

Taková je alespoň oficiální komunikace Konzervativní strany. Mayová však tuší, že červnové volby mohou posílit pozici její partaje. Stačí se podívat na průzkumy. Konzervativci v nich drtivě vedou. Sondáže jim přisuzují až 46 procent hlasů.

Jen pro srovnání, v posledních volbách v roce 2015 strana utržila bezmála 37 procent. V červnových volbách by si tedy mohla polepšit o desítky mandátů. Hlavní opoziční Labouristická strana se krčí na druhém místě s 25 procenty (agregátor průzkumů najdete zde).

Cesta k brexitu

Mayová přesto vyzvala voliče konzervativců, aby situaci před volbami nepodceňovali. Sama si k ruce přizvala dvojici ostřílených marketingových expertů, kteří za sebou mají úspěšné kampaně, píše server Politico. Radit jí bude Jim Messina, který pracoval pro Davida Camerona i Baracka Obamu a Lynton Crosby, jenž taktéž spolupracoval na úspěšné kampani předchůdce Mayové.

Programová náplň konzervativců se pochopitelně bude točit zejména kolem brexitu. Mayová slíbila vybojovat co nejlepší podmínky pro Británii i její občany žijící ve členských zemích EU. Prioritou je však stále tvrdý brexit včetně odchodu z jednotného trhu. Stranou neponechává ani tuzemské problémy. Strana například přislíbila omezit výdaje domácností za energie, informoval server Financial Times.

Britské servery se až na výjimky shodují, že pro konzervativní stranu skončí červnové volby historickým úspěchem, na který naposled dosáhla za předsednictví Margaret Thatcherové. Obdobný úspěch konzervativci očekávají také ve Skotsku, a to i na úkor Skotské národní strany, píše The Telegraph.

Klíčové volby pro labouristy

V mnohem svízelnější situaci jsou před volbami labouristé. Strana prochází od loňského referenda turbulentním obdobím. Předseda Jeremy Corbyn musel tvrdě bránit svůj post, když ho několik vlastních poslanců vyzvalo k rezignaci. Svou pozici však na stranickém sjezdu obhájil. Kritiku si vyslechl také za to, že nedokázal dostatečně vyprofilovat názorový směr strany v otázkách brexitu.

Labouristé plánují zveřejnění předvolebního manifestu až v polovině května, několik bodů programu však už strana prozradila. Stínový ministr pro brexit Keir Starmer například pro BBC uvedl, že labouristé hodlají trvat na přístupu Británie na jednotný evropský trh bez cel, který je Mayová ochotna vyměnit za omezení imigrace ze zemí EU. Starmer naproti tomu slibuje zajistit dodržování nezměněných práv pro cizince z EU žijící v Británii stejně jako pro více než milion Britů dlouhodobě pobývajících v unijních zemích.

Někdejší lídr labouristů Tony Blair však považuje současné směřování strany za nedostatečné. Jedinou šanci na porážku konzervativců vidí ve strategii obrátit téma brexitu proti Mayové. „Teď není čas na konvenční partyzánskou válku,“ vzkázal Corbynovi.

V oblasti domácí politiky patří k hlavním tématům labouristů oblast školství, národní zdravotní služba NHS a sociální péče. Otazníkem v programu strany je problematika jaderných zbraní a armády obecně. Corbyn platí dlouhodobě za velkého odpůrce nukleárního výzbroje a před pár dny prohlásil, že strana by neusilovala o modernizaci britských ponorek a implementaci raketového systému Trident, píše The Guardian.

Výroku využili konzervativci a Corbyna obvinili, že nedokáže zajistit bezpečnost Velké Británie. Situaci musela uklidňovat až labouristická stínová ministryně obrany Nia Griffithová. Ta prohlásila, že navzdory osobním názorům některých členů strany jsou labouristé připraveni podpořit sytém Trident.

Debaklem by pro labouristy mohly skončit volby ve Skotsku. Podle serveru The Independent by zde nemuseli získat ani jeden mandát.

Zákaz zahalování obličeje a nové referendum

Souboj dvou velikánů britské politické scény budou podle průzkumů zpovzdálí sledovat Liberální demokraté. Podle sondáží by v hlasování mohli ukořistit asi 12 procent hlasů. Strana se jako jedna z mála otevřeně staví proti brexitu.

Skotské referendum

Většina skotských voličů si nepřeje nové referendum o nezávislosti na Velké Británii a podpora odtržení patrně slábne. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar, o němž informovala agentura Reuters. Místní vláda ovládaná Skotskou národní stranou přitom žádá po Londýnu novou šanci na sebeurčení po rozhodnutí Spojeného království odejít z Evropské unie.

Brexit ale separatistické nálady nepovzbudil, vyplývá z průzkumu. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová žádala, aby se referendum o nezávislosti konalo příští rok na podzim nebo na jaře 2019. Tento požadavek podle průzkumu podporuje jen 26 procent dotázaných. Osmnáct procent žádá pozdější datum, ale 46 procent referendum odmítá.

Z těch, kdo by v referendu určitě hlasovali, by se 55 procent vyslovilo proti nezávislosti a 37 procent by ji podpořilo. Osm procent Skotů je nerozhodnutých. V referendu v roce 2014 se Skotové vyslovili proti nezávislosti poměrem 55 ku 45 procentům.

Zdroj: ČTK

Kampaň před červnovými volbami zakládá na otevřené opozici proti konzervativcům. Odmítá například pojem tvrdý brexit. Předseda partaje Tim Farron chce voličům nabídnout určitý kontrolní mechanismus pro brexit. Ten by spočíval v dalším referendu, ve kterém by se Britové vyjádřili k dojednaným podmínkám mezi vládou a EU.

Zisk v jednotkách procent očekává strana UKIP, která byla až donedávna jedním z hlavních motorů brexitu. Po referendu se však utápí v problémech. Její předseda Nigel Farage krátce po plebiscitu rezignoval na svou funkci.

Po opakované volbě předsedy se do čela strany dostal Paul Nuttall (více zde). Kontroverze však UKIP neopustily. Největší hvězdy strany v čele s Nutallem zřejmě nebudou usilovat o post v dolní parlamentní komoře. Straně se podle nich dobře daří i bez mandátů v parlamentu.

O svého jediného poslance v Dolní sněmovně přišla UKIP letos v březnu. Douglas Carswell složil mandát a stal se nezávislým, protože prý jako odpůrce Bruselu už schválením brexitu, tedy vystoupení Británie z EU, splnil svou povinnost (více zde).

UKIP se před volbami rozhodla upustit od svého boje proti Evropské unii, hlavním tématem se nyní stala kritika islámu. Strana například požaduje, aby měly ženy zakázáno zahalovat si tvář, píše agentura Reuters. Hodlá také bránit vzniku dalších muslimských škol v Británii a chce rovněž účinněji bojovat proti ženské obřízce. Rodiče dívek, které se jí podrobí, mají být trestně stíháni.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných jsou desítky

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer pak...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.