Volby mohou zlepšit vztahy s Bonnem

B o n n (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Německá opozice dala několik týdnů před volbami najevo, že po svém případném vítězství uzavře majetkové nároky sudetských Němců. Německé volby tak mohou přinést zásadní psychologický obrat ve vztazích mezi Bonnem a Prahou. Obě hlavní opoziční a po volbách pravděpodobně vládní strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení - totiž svorně tvrdí, že jsou připraveny uzavřít pro mnoho Čechů nejznepokojivější problém vzájemných vztahů - majetkové nároky odsunutých sudetských Němců. "Případný sociálnědemokratický ministr zahraničí je připraven říci, že mezi německou a českou vládou nejsou žádné otevřené bilaterální otázky," řekl jednoznačně Günter Verheugen, mluvčí SPD pro zahraniční politiku, v odpovědi na otázku, zda případná nová vláda řekne, že otázky kolem majetku odsunutých Němců jsou uzavřené. Zelení jsou připraveni jít ještě dál.

"Je realistické očekávat, že Joschka Fischer jako ministr zahraničí za stranu Zelených prohlásí, že majetkové otázky jsou uzavřené," říká Elisabeth Weberová, referentka strany pro východní Evropu. "Pokud jde o nároky sudetských Němců, tak ty musí uhradit sama německá vláda," uvádí poměrně revoluční návrh Weberová. "Z českého hlediska je otázka majetkových nároků sudetských Němců právně a politicky uzavřená. Z psychologického hlediska by však bylo pozitivní, kdyby byl z německé strany tento stav jednoznačně potvrzen," uvedl k tomu vysoký český diplomat. Německá vláda nároky na majetek sudetských Němců v posledních letech oficiálně nevznášela. Jak kancléř Helmut Kohl, tak ministr zahraničí Klaus Kinkel však prohlašovali tyto otázky za otevřené. Kohl to považoval za nutné zdůraznit i takřka okamžitě po podpisu česko-německé deklarace počátkem minulého roku.
Vstřícné kroky od nové, pravděpodobně sociálnědemokratické vlády očekává i ministr zahraničí Jan Kavan. "Při jednáních s SPD jsme získali dojem, že vnímání vzájemných, často komplikovaných vztahů bude z jejich strany citlivější a lepší. Očekáváme od německé sociální demokracie jistý vstřícný krok," uvedl Kavan již na konci července. "Je třeba udělat tečku za minulostí. Podrážděnost, která nyní v česko-německých vztazích panuje, s volbami zmizí," uvádí Verheugen. Čeští diplomaté si všimli i jednoho detailu, který považují za významný: jako premiér Dolního Saska škrtl Schröder dotace pro organizace vyhnanců působící v této spolkové zemi. Možnost výrazné změny v atmosféře česko-německých vztahů potvrzují i významní experti. "Není vyloučeno, že v přístupu k sudetoněmeckému problému dojde k výraznému obratu," říká i Heinz Brahm, vedoucí oddělení střední a východní Evropy Spolkového institutu pro východní studia v Kolíně nad Rýnem. "Pro kancléřova sociálnědemokratického vyzývatele Gerharda Schrödera bude daleko lehčí udělat vůči České republice nějaká vstřícná gesta, protože mu na rozdíl od Kohla nebude za zády sedět bavorská CSU," dodává Brahm. Naopak představitelé současné vládní koalice i Sudetoněmeckého landsmanšaftu tvrdí, že ke změně nedojde. "Ani v česko-německých vztazích nelze očekávat změny. V politice vůči sudetským Němcům existuje mezi hlavními politickými stranami shoda," tvrdí zahraničněpolitický mluvčí CDU/CSU Karl Lamers. "Ani Schröder nebude moci pominout stanovisko sudetských Němců, už proto, že mnoho jich je i mezi sociálními demokraty," uvádí mluvčí landsmanšaftu Franz Neubauer. Možnost, že by na místo ministra zahraničí usedl lídr Zelených Joschka Fischer, by byla pro českou stranu, alespoň pokud jde o problém sudetských Němců, zřejmě nejpříjemnější. Je to však málo pravděpodobné. "Šance na to, že by se Joschka Fischer stal ministrem zahraničí, je tak dvacet procent," přiznává i poslanec Zelených Helmut Lippelt. "Není vůbec jisté, že bude Fischer ministrem zahraničí. Hovoří se sice o tom, ale to ještě neznamená, že to nastane," uvádí Verheugen. Velice sporně vypadají i naděje českých diplomatů a politiků, že by se sudetští Němci rozdělili na realistické, s Čechy spolupracující křídlo a zatrpklé fundamentalisty. "Sudetské Němce česko-německá deklarace v žádném případě nerozdělila. Odmítají ji, protože vychází z překroucených historických východisek," tvrdí i Volkmar Gabert, předseda umírněné sociálnědemokratické Seeligerovy obce.