Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby v Lotyšsku vyhrála středopravicová vládní koalice

  7:26aktualizováno  7:38
Volby v Lotyšsku vyhrála středopravicová vládní koalice premiérky Laimdoty Straujumaové, samotnou nejsilnější stranou je ale proruské Centrum shody.

Sdělila to lotyšská volební komise. Podle ní má sociálnědemokratické Centrum shody, reprezentující ruskou menšinu, přes 23 procent hlasů. Premiérčina Jednota za ním zaostala s 21,6 procentem hlasů.

Proruská strana ale s největší pravděpodobností nedokáže najít vládní partnery, aby si zajistila parlamentní většinu. Tu si udržel vládní blok s pohodlnými 58 procenty.

O vítězství vládní koalice hovořily už předběžné výsledky, zveřejněné v noci na neděli volební komisí. Po  sečtení asi 40 procent hlasovacích lístků předběžné výsledky ukazovaly, že koalice má 57 procent voličů, Centrum shody 24 procenta.

Z 1,5 milionu oprávněných voličů přišlo k hlasovacím urnám necelých 59 procent.

Popularitu vládni koalice podkopala léta tvrdé úsporné politiky, vynucené globální finanční krizí. Letošní krize na Ukrajině však náladu v zemi se silnou ruskou menšinou změnila a vyvolala mezi Lotyši obavy ze záměrů Ruska v Pobaltí. Vláda na to reagovala posílením výdajů na obranu a spojila se s oběma sousedními pobaltskými zeměmi v tlaku na zvýšení přítomnosti aliance NATO v oblasti.

"Tyto volby jsou kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, jiné než ty minulé," řekla podle agentury Reuters premiérka Straujumaová po odevzdání svého hlasu. "Situace tam opět eskaluje a lidé mají strach z dalšího dění, protože máme hranice s Ruskem," dodala.

Podle odhadu lotyšské tiskové agentury LETA využilo práva volit jen 57 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od získání nezávislosti země v roce 1991. Ze dvou milionů obyvatel pobaltské republiky má právo hlasovat asi 1,5 milionu voličů. Nepatří k nim ale kolem 320.000 Rusů, kteří po odtržení Lotyšska od Sovětského svazu přišli o občanství.

Zemi v roce 2008 výrazně zasáhla globální úvěrová krize, což ji přinutilo požádat o mezinárodní pomoc a přijmout drastická úsporná opatření. Nyní ale lotyšská ekonomika patří opět k nejrychleji rostoucím v Evropě a dává se za příklad úspěšného fungování úsporné politiky. Letos se Lotyšsko stalo osmnáctým členem eurozóny.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.