Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volby do Senátu nic nového nepřinesou

aktualizováno 
- Listopadové volby jedné třetiny Senátu nejspíš nepřinesou nic převratného. A to nejen kvůli tomu, že třetina Senátu sotva může změnit poměr politických sil, ale i proto, že voliči od červnových voleb nezměnili své názory. Už vůbec se nedá čekat, že by pravicová čtyrkoalice dosáhla svého cíle - zabránit tomu, aby ODS a sociální demokraté měli v Senátu většinu, která by jim umožnila prosadit společně změnu ústavy. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES zpracovalo Středisko empirických výzkumu a ve kterém pět týdnu před volbami odpovídalo 1787 dotázaných.

Pokud jde o vítěze voleb, nedá se zatím vsadit ani na ODS, ani na sociální demokracii. Pro ČSSD mluví vyšší volební preference, pro ODS zase to, že její příznivci jsou ochotnější vůbec k volbám přijít. To může být v druhém kole voleb, ve kterém STEM zatím očekává zhruba třicetiprocentní účast, velký význam.
Na otázku "Která strana nominovala kandidáta, jemuž ve volbách do Senátu dáte svůj hlas" odpovídali dotázaní v průzkumu STEM takto:

ČSSD 23 procent
ODS 17 procent
KDU-ČSL 8 procent
KSČM 8 procent
Čtyřkoalice(KDU-ČSL, US, ODA, DEU) 4 procenta
US 3 procenta

Náskok dvojice ODS - ČSSD je podle průzkumu takový, že jen těžko může něco ohrozit její ústavní většinu.
Varování čtyřkoalice, že spojenectví dvou velkých stran ohrožuje politickou prularitu, podle ředitele Střediska empirických výzkumů Jana Hartla voliče přípiš nezasáhlo. "Nálada mezi voliči se do voleb těžko změní - pokud nebudou současnou situaci považovat za ohrožení demokracie. Ale tohle poselství k lidem zatím nedolehlo a pochybuji, že se ho čtyřkoalici podaří do voleb sdělit," řekl Hartl.
Ve volbách do Senátu, které se budou konat od 13. listopadu, odborníci očekávají, alespoň v prvním kole, vyšší účast než v roce 1996, protože se zároveň volí i obecní a městská zastupitelstva.
Před dvěma lety, při prvních volbách do Senátu, se odborníci při odhadu volební účasti spálili. Před prvním kolem tipovali účast na padesát až šedesát procent, ve skutečnosti však byla jen třetinová a ve druhém kole ještě nižší. V letošních volbách  ředitel STEM Jan Hartl odhaduje, že v prvním kole může hlasovat kolem padesáti procent voličů.  V druhém kole však podle něj může účast dramaticky klesnout, v některých obvodech i pod třicet procent.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.