Pokud jde o vítěze voleb, nedá se zatím vsadit ani na ODS, ani na sociální demokracii. Pro ČSSD mluví vyšší volební preference, pro ODS zase to, že její příznivci jsou ochotnější vůbec k volbám přijít. To může být v druhém kole voleb, ve kterém STEM zatím očekává zhruba třicetiprocentní účast, velký význam.
Na otázku "Která strana nominovala kandidáta, jemuž ve volbách do Senátu dáte svůj hlas" odpovídali dotázaní v průzkumu STEM takto:
| ČSSD | 23 procent |
| ODS | 17 procent |
| KDU-ČSL | 8 procent |
| KSČM | 8 procent |
| Čtyřkoalice(KDU-ČSL, US, ODA, DEU) | 4 procenta |
| US | 3 procenta |
Náskok dvojice ODS - ČSSD je podle průzkumu takový, že jen těžko může něco ohrozit její ústavní většinu.
Varování čtyřkoalice, že spojenectví dvou velkých stran ohrožuje politickou prularitu, podle ředitele Střediska empirických výzkumů Jana Hartla voliče přípiš nezasáhlo. "Nálada mezi voliči se do voleb těžko změní - pokud nebudou současnou situaci považovat za ohrožení demokracie. Ale tohle poselství k lidem zatím nedolehlo a pochybuji, že se ho čtyřkoalici podaří do voleb sdělit," řekl Hartl.
Ve volbách do Senátu, které se budou konat od 13. listopadu, odborníci očekávají, alespoň v prvním kole, vyšší účast než v roce 1996, protože se zároveň volí i obecní a městská zastupitelstva.
Před dvěma lety, při prvních volbách do Senátu, se odborníci při odhadu volební účasti spálili. Před prvním kolem tipovali účast na padesát až šedesát procent, ve skutečnosti však byla jen třetinová a ve druhém kole ještě nižší. V letošních volbách ředitel STEM Jan Hartl odhaduje, že v prvním kole může hlasovat kolem padesáti procent voličů. V druhém kole však podle něj může účast dramaticky klesnout, v některých obvodech i pod třicet procent.
