Kongres USA ovládli republikáni, Obamu čekají nelehké dva roky

  • 427
Ostře sledované hlasování v USA o třetině nových senátorů a kompletně celé Sněmovně reprezentantů skončilo. Většinu v obou komorách Kongresu získali po osmi letech republikáni. To značně zkomplikuje zbývající dva roky v úřadu demokratickému prezidentovi Baracku Obamovi.

Republikáni po osmi letech získali podle průběžných výsledků převahu v obou komorách Kongresu - ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, kde dosud drželi většinu demokraté. Takovýto výsledek ostatně předpovídaly také předvolební průzkumy.

Volební souboj o USA

V úterý se rozhodovalo o obsazení celkem 36 senátorských postůRepublikáni budou v Senátu mít nejméně 52 senátorů.

Voliči rozhodovali o všech 435 postech ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni získali nejméně 240 křesel, zatímco demokraté přinejmenším 174 křesel. Na zbývající výsledky se ještě čeká.

Kromě toho Američané hlasovali o obsazení dalších klíčových státních postů. Ve většině amerických států volili guvernéry, zákonodárce v jednotlivých státech a řadu zastupitelů na nižších úrovních.

Hned v několika státech lidé rozhodovali také v referendech. Na Aljašce, v Oregonu nebo ve Washingtonu D.C. hlasovali o možné legalizaci marihuany. Na Floridě zase o jejím povolení k lékařskému užití.

Jako poslední se volební místnosti v úterý v osm hodin večer místního času (ve středu ráno 6:00 SEČ) uzavřely na Aljašce a Havaji. Ostře sledovaný a velmi vyrovnaný boj o obsazení postů se vedl zejména o stočlenný Senát. Navzdory velmi těsným výsledkům se republikánům podařilo sebrat demokratům šest mandátů a v stočlenném senátu tak obsadí 52 křesel. Senátorská křesla přebrali demokratům ve státech Západní Virginie, Arkansas, Jižní Dakota a Montana. Jako poslední mezi jejich trofeje přibyly státy Colorado a Virginie.

V Louisianě se o vítězi rozhodne až za měsíc, žádný z kandidátů tam totiž nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů.

Obamu čekají nelehké dva roky

Triumf republikánů v Senátu ještě více zkomplikuje již tak nelehké soužití demokratického prezidenta Baracka Obamy s Kongresem. Až dosud měl prezident podporu demokratů alespoň v Senátu, což částečně vyvažovalo republikánské kralování ve Sněmovně reprezentantů.

Po zbývající dva roky jeho mandátu USA hrozí politický pat - v čele státu bude stát demokratický prezident, zatímco obě komory Kongresu budou ovládat republikáni. Obama tak může jen těžko pomýšlet na to, že by prosadil jakékoliv reformy, bez souhlasu republikánů navíc už ani nerozhodne o obsazení některých postů ve vlastní administrativě.

Nejdražší v historii

Letošní předvolební kampaň je nejdražší v historii.

Republikáni a demokraté na ni dohromady vynaložili
4 miliardy dolarů
(asi 88 miliard korun), spočítalo americké Středisko pro odpovědnou politiku.

Pokud Obama bude chtít jmenovat ministra, federálního soudce či velvyslance, musí to potvrdit horní komora, takže nyní republikány již neobejde. První zatěžkávací zkouška přijde brzy, neboť prezident musí navrhnout nástupce ministra spravedlnosti Erica Holdera. 

Obama ještě před uzavřením prvních volebních místností podotkl, že mapa voleb do Senátu silně napomáhá republikánům. O nových senátorech se totiž tentokrát rozhodovalo ve státech, kde se voliči tradičně přiklánějí spíše k republikánům.

Již nyní se spekuluje o tom, že bude šéf Bílého domu donucen obměnit nejvýše postavené představitele své administrativy. Spekulace o možném střídaní na nejvyšších postech podpořilo mimo jiné odložení návštěvy Barmy a Vietnamu, kterou plánoval ministr obrany Chuck Hagel. 

Už před samotným hlasováním průzkumy naznačovaly, že Američané podle všeho ve volbách potrestají demokraty za politiku jejich prezidenta. S Obamovou prací je v současnosti spokojeno jen asi 42 procent Američanů. Na začátku jeho šéfování Bílému domu v roce 2009 to přitom bylo o dvacet procent více.

Výsledky průzkumů mezi voliči před volebními místnostmi ale ukázaly, že většina Američanů je nespokojená i s republikánskými lídry. Skoro dvě třetiny oslovených lidí se domnívají, že jejich země se ubírá špatným směrem. Opak si myslí jen 31 procent Američanů, vyplývá z analýzy televize CNN.

Republikáni získali i důležité guvernéry

Republikáni neovládli jen Senát a Sněmovnu reprezentantů, získali i guvernérská křesla v řadě důležitých států. Týká se to z Texasu, Floridy, Michiganu či Wisconsinu, slavili mimo jiné i ve státech považovaných za demokratické bašty jako Massachusetts, Maryland či Illinois, který je Obamovým domovským státem. Naopak demokratům se podařilo uspět v Pensylvánii nebo New Yorku.

Nové guvernéry vybíralo 36 amerických států. Podle agentury AP republikáni mají jisté guvernéry v 31 státech, demokraté pouze v 15. Tyto čísla zahrnují i guvernérské posty, o nichž se ve volbách nerozhodovalo.   

V Texasu republikáni pod vedením Grega Abbotta uhájili guvernérské křeslo, které dosud držel republikán Rick Perry. Perry je považován za možného republikánského kandidáta na prezidenta v roce 2016.

Demokrat Andrew Cuomo si udržel guvernérské křeslo ve státě New York, tento post zastává od roku 2010. Cuomo by podobně jako republikán Perry mohl zasáhnout do nadcházející prezidentské volby.

Ve státě Rhode Island v těsném souboji porazila demokratka Gina Raimondová republikánského soka Allana Funga, a stala se tak první ženou, která v tomto státě získala guvernérský úřad.

Na výsledky hlasování se zatím čeká například z Aljašky, kde těsně vede nezávislý kandidát Bill Walker nad republikánským guvernérem Seanem Parnellem, nebo z Colorada či Connecticutu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video