Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obama se chystá na volební výprask. Ochromí Ameriku politický pat?

  13:43aktualizováno  13:43
Spojené státy čeká v úterý velký volební den. Američané rozhodnou o novém složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Analytici soudí, že hlasování bude do značné míry referendem o prezidentovi Baracku Obamovi, který čelí propadu popularity. Obě komory Kongresu tak zřejmě ovládnou republikáni.

Americký prezident Barack Obama agituje za demokratické kandidáty ve státě Michigan (1. listopadu 2014). | foto: Reuters

Nynější již tak nelehké soužití Baracka Obamy s Kongresem by podle předvolebních odhadů měl ještě více zkomplikovat triumf republikánů v Senátu. Až dosud měl totiž prezident podporu demokratů alespoň tam, což částečně vyvažovalo republikánské kralování ve Sněmovně reprezentantů. Odhady však naznačují, že o převahu své strany v Senátu šéf Bílého domu po úterních volbách přijde. 

O co se hraje

V úterý bude ve hře celkem 36 senátorských postů, přičemž 33 z nich bude obsazeno v rámci pravidelné obměny této komory každé dva roky. Zbývající tři křesla se uvolnila během funkčního období.

Voliči budou dále rozhodovat o všech 435 postech ve Sněmovně reprezentantů. Kromě toho budou Američané v úterý hlasovat o obsazení dalších klíčových státních postů. Ve většině amerických států budou hlasovat také o guvernérech, zákonodárcích v jednotlivých státech a řadě zastupitelů na nižších úrovních. Starostu budou volit například obyvatelé Washingtonu, San Diega či New Orleansu.

Republikáni a demokraté vynaložili před volbami na politickou propagaci dohromady 4 miliardy dolarů (asi 88 miliard korun). Letošní kampaň se tak stala nejdražší v historii, uvedlo Středisko pro odpovědnou politiku.

Pokud se tak skutečně stane, hrozí USA po další dva roky politický pat - v čele státu bude stát demokratický prezident, zatímco obě komory Kongresu budou ovládat republikáni. V takovém případě Obama může jen těžko pomýšlet na to, že by prosadil jakékoliv reformy, bez souhlasu republikánů navíc už ani nerozhodne o obsazení některých postů ve vlastní administrativě (týká se to například velvyslanců). 

Republikáni vs. prezident

Za očekávanou prohrou demokratů stojí z velké části Obamova nepopularita. S prezidentovou prací je v současnosti spokojeno jen asi 42 procent Američanů. Na začátku jeho šéfování Bílému domu v roce 2009 to přitom bylo o dvacet procent více. A republikáni jsou si tohoto propadu prezidentovy obliby velmi dobře vědomi.

List The Washington Post v komentáři poznamenal, že letošní kampaň je takřka výhradně o Obamovi a o tom, jak lidé pohlížejí na jeho politiku. Podle průzkumu institutu Pew Research Center volby do Kongresu považuje 61 procent dotazovaných republikánů za hlasování proti prezidentovi.

Fotogalerie

Ve svých kampaních se tak vůči hlavě státu ostře vymezují. Obamovi nyní kromě tradičních témat, jako je imigrační politika či zdravotnická reforma, vyčítají také zahraniční politiku během ukrajinské krize nebo reakci na postup Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Horkým tématem se jen několik týdnů před volbami stala také ebola. Stojaté vody politických kampaní před listopadovými volbami notně rozvířil první potvrzený případ nákazy touto krvácivou horečkou na půdě Spojených států. Republikáni prakticky okamžitě na Obamu a jeho kabinet zaútočili, že nezavedl včas preventivní opatření a nezabránil tak zavlečení eboly do země. Demokraté ovšem kontrovali tvrzením, že za postup zdravotnických úřadů republikáni můžou sami škrty, které si vynutili.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.