Prezidentovo rozhodnutí iDNES potvrdil mluvčí Hradu Petr Hájek.
Ještě před samotným stanovením volebního termínu zaznívaly obavy politických stran, že by průběh voleb mohl ovlivnit fotbalový šampionát. Ten začíná v Německu 9. června a po šestnácti letech se na něj probojovala i česká reprezentace.
Většina stran si proto přála, aby lidé odvolili ještě před mistrovstvím. - více zde
Paroubek se souhlasem váhá
Opačného názoru byl premiér Jiří Paroubek, který v neděli v televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce vyslovil přání, že by chtěl volby právě na 9. a 10. června.
Paroubek se zatím nevyjádřil, zda termín voleb odsouhlasí. "Já s ním (Klausem) ještě budu hovořit, se mnou nikdo nejednal. Já to musím zvážit, jestli s tím budu souhlasit," řekl premiér ČTK.
Preferencím zatím dominuje ODS
Před čtyřmi lety lidé volili ve dnech 14. a 15. června. Klausův předchůdce Václav Havel však definitivní termín oznámil až po schůzce s tehdejším předsedou vlády Milošem Zemanem.
Poslední průzkumy volebních preferencí hovoří o tom, že by k volbám přišlo 55 procent voličů. Podle agentury Factum Invenio by zvítězili občanští demokraté (29,4 %) před sociálními demokraty (25,1 %). Třetí komunisté by získali 19 procent a KDU-ČSL by volilo 10,7 % Čechů. Sněmovně se přiblížila i Strana zelených. - více zde
Termín voleb rozhodne i o kandidátkách
Pokud by premiér termín voleb stvrdil, politické strany a hnutí by musely seznamy svých poslaneckých kandidátů odevzdat nejpozději v úterý 28. března, tedy v souladu s volebním zákonem 66 dnů přede dnem voleb. Pokud by se volby konaly o týden později, politická uskupení by na nominace měla čas do 4. dubna.
Před čtyřmi lety si lidé mohli vybírat z 29 stran a hnutí, přičemž dvě ze stran - KDU-ČSL a US-DEU - kandidovaly spolu v koalici. Kromě nich dolní komoru obsadily ještě KSČM, ODS a ČSSD, která volby vyhrála a sestavila s lidovci a unionisty vládu.
Termín voleb není formalita
Termín voleb není jen formalita a česká politika už ve své polistopadové historii pamatuje několik sporů o to, kdy mají lidé jít hlasovat.
Například před čtyřmi lety vyhlásil tehdejší prezident Václav Havel termín voleb do Sněmovny krátce po schůzce s premiérem Milošem Zemanem. Oba se shodli na termínu 14. a 15. června 2002, když Havel po konzultaci se Zemanem ustoupil ze svého původního záměru vyhlásit volby již v květnu.
Havel prosazoval dřívější termín voleb, protože chtěl, aby bylo více času na tradiční povolební procedury. Prvotní vyjádření Hradu ale vyvolalo negativní reakce politiků. Například tehdejší předseda Sněmovny a ODS Klaus očekával, že se volby uskuteční v polovině června, a Havlův návrh označil za schválnost. Strany si totiž podle něj stanovily harmonogramy, měly již objednané inzertní stránky a billboardy.
Havel poté popřel, že by mezi ním a Klausem byl kvůli termínu voleb spor, a uvedl, že volby vyhlásí po poradě s předsedou vlády.
Zdroj: ČTK
