Volby bez voličů?

  • 6
Nejde si toho nevšimnout: celá země je opět polepena billboardy vlídných tváří slibujících města krásnější a bezpečnější, Senát rozumnější. Lidi to však příliš nezajímá. Vše nasvědčuje tomu, že nezájem ze strany voličů dosáhne nového rekordu. Nedávný průzkum agentury SC&C mluví o čtvrtinové účasti.

"Stačí porovnat časovou řadu, jak se postupně snižuje volební účast u všech voleb, přihlédnout ještě k všeobecnému znechucení z politiky, všimnout si podivných tanečků kolem volby prezidenta a tak dále. Co jiného pak můžeme čekat, než že k volbám přijde minimum voličů," říká sociolog Jiří Šandera ze Střediska empirických výzkumů.

Levná kampaň
Také způsob předvolební kampaně politických stran i nezávislých kandidátů tentokrát nasvědčuje tomu, že je pořízena za málo peněz: být sice vidět alespoň tak jako soupeř, nicméně nač do agitace dávat zbytečné miliony navíc.

Pryč jsou doby, kdy se ODS a ČSSD trumfovaly, jako například v roce 1996, kdo bude mít důmyslnější centrální heslo senátních voleb. (ODS tehdy tvrdila, že Starosti řádného občana jsou i našimi starostmi, ČSSD zase slibovala: V Senátu budeme hájit zájmy všech.) Tentokrát se strany už o něco takového ani nesnaží a všechno je na kandidátech samých.

Ve větších městech sice visí billboardy adeptů do Senátu i obecních zastupitelstev, ale vzhledem k tomu, že se ani média o "neviditelné kampani" a blížících se volbách příliš nezmiňují, lidé často ani netuší, kdy a koho volí, v případě senátních voleb ani nevědí, kterých obvodů se to letos týká.

Pokud se lidé ptají, k čemu že Senát vlastně je (naprostá většina jej podle průzkumů považuje za zbytečnou instituci, a proto do něj nevolí), pak jim odpověď mohou dát prezidentské volby v lednu 2003.

Nevyjde-li plán ODS změnit volbu hlavy státu z nepřímé na přímou, pak budou o prezidentovi rozhodovat právě poslanci a senátoři dohromady. Od spojení termínu komunálních voleb a jednoho kola senátních voleb (na třetině území) si politici slibují vyšší volební účast.

Už při volbách v roce 1998 se však ukázalo, že komunální politika, která přitom nejvíc ovlivňuje bezprostřední okolí každého člověka, ztrácí pro voliče půvab. V komunálních volbách v roce 1994 volily ještě dvě třetiny lidí, čtyři roky nato už přišla k urnám necelá polovina.

Například v Praze je tentokrát z vylepených billboardů lákají hesla o Praze bezpečnější, průjezdnější, zelenější...

Lidí volí čím dál méně
(jaká je volební účast)
* volby do sněmovny
1992 85%
1996 76%
1998 74%
2002 58%
* volby do Senátu
1996 31%
1998 20%
2000 21%
* komunální volby
1994 62%
1998 46%

Senátní volby v číslech
* Od vzniku Senátu v roce 1996 jde o čtvrté volby.
* Letos kandiduje do Senátu celkem 169 lidí, zastupujících 31 stran a hnutí. Jedenáct kandidátů je nezávislých.
* Na kandidátkách je jen patnáct procent žen.
* Nejvíce kandidátů je v obvodu Praha 1: hlasy voličů se budou dělit mezi dvanáct lidí.
* Naprostá většina senátorů je zvolena až v druhém kole. Dosud nejvýraznějšího vítězství v něm dosáhla v roce 2000 v Benešově kandidátka Čtyřkoalice Helena Rögnerová, která se ziskem 74,5 procenta hlasů porazila kandidátku ODS Libuši Benešovou (do té doby předsedkyni Senátu).
* Nejtěsnější vítězství ve druhém kole vybojoval v roce 1996 v Novém Jičíně František Konečný (ODS). O jeho prvenství rozhodla převaha pouhých patnácti setin procenta, tedy 103 hlasů, o něž měla jeho sokyně Astrid Poučová z ČSSD méně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video