„Vykroužkovaní“ poslanci v úzkých, na kandidátkách je semlel boj o moc. Ilustrační snímek

„Vykroužkovaní“ poslanci v úzkých, na kandidátkách je semlel boj o moc. Ilustrační snímek | foto: František Vlček, MAFRA

Poslanci, kterým pomohlo kroužkování, jsou nyní na kandidátkách v pozadí

  • 314
Poslanci, kteří před třemi lety uspěli u voličů a ve Sněmovně za nimi zůstala viditelná práce, narazili v bojích o moc na krajské úrovni. Do čela kandidátek se místo nich opět dostali ti, které minule přeskočili, nebo nové zcela neznámé tváře. Opět tak musí spoléhat na kroužkování.

Sociální demokrat Jan Chvojka se ve volbách v roce 2010 přesunul díky preferenčním hlasům z devatenáctého místa kandidátky na druhé a dostal se do Sněmovny. Tam byl podle analýzy serveru iHned.cz třináctým nejaktivnějším poslancem z dvou set. Letos však překvapivě kandiduje z šestého místa pardubické kandidátky, tedy na hranici volitelnosti.

Stejně je na tom Ivana Weberová z ODS, kterou voliči minule vykroužkovali nahoru z devátého místa. Letos však kandiduje z poslední, sedmnácté pozice kandidátky. A i tam se Weberová dostala až po zásahu předsednictva strany, krajská organizace ji odmítla úplně.

"Samozřejmě z toho nadšený nejsem," říká zklamaný Chvojka. Pardubickou kandidátku, na které je i Chvojka, vede přitom širší veřejnosti zcela neznámý starosta Holic Ladislav Effenberk.

Kompletní přehled krajských lídrů jednotlivých stranČtěte v úterý, 17. 9.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Podobně dopadl i Marek Benda (ODS), kterého voliči minule prosadili i ze sedmnáctého místa. Tento úspěch však strana reflektovala jen velmi omezeně. Benda je teď sice na desátém, ale bez preferenčních hlasů opět nevolitelném místě. Lékaře a exposlance z Vysočiny Pavla Antonína (ČSSD) krajská organizace dosadila na jedenáctou příčku i přesto, že minule dokázal uspět i z devatenácté pozice. Hrozilo dokonce, že se na kandidátce neobjeví vůbec. Jeho stranický i profesní kolega, primář nemocnice Na Bulovce Jiří Koskuba, který v minulých volbách přeskočil tři spolustraníky, je na nevolitelném dvanáctém místě.

Poslanci, kteří jsou viditelní ve Sněmovně a u voličů získávají preferenční hlasy, totiž často nemají tak silné postavení ve své domovské organizaci a přirozeně jim nefandí ani "přeskočení" kolegové.

"Když vás vytáhnou preferenční hlasy, tak člověk musí zastupovat voliče více než linii strany. A kdo vyčuhuje, tak nebývá povýšen," míní Koskuba, který se postavil proti kandidatuře odborového předáka Jaroslava Zavadila za ČSSD na prvním místě v Praze.

Na problém v domácí organizaci zřejmě narazil i Antonín. "V členské základně v Havlíčkově Brodě není úplně ideální situace. Nezastírám, že tam jsou dvě různá křídla, a takhle to dopadlo," míní předseda ČSSD na Vysočině Zdeněk Chlád.

V jiných partajích se dokázali přizpůsobit. Například na kandidátkách KSČM obsadili přední příčky hlavně ti, kteří minule dokázali sesbírat nejvíce preferenčních hlasů. Staří komunističtí matadoři se naopak posunuli na pozice s vyšším pořadovým číslem.

Cílem ČSSD je, aby voliči příliš nekroužkovali

Moravští sociální demokraté v čele s ostravským primátorem Petrem Kajnarem, kteří se na kandidátky vůbec nedostali, se chtějí se stranou dokonce soudit. Stěžují si na porušení stanov (více čtěte zde).

Žalobu strany však "oranžoví" exposlanci, kteří se ocitli navzdory podpoře voličů na zadních místech, vylučují. I přes zklamání uznávají, že sestavování kandidátek proběhlo zcela demokraticky, a doufají, že se jim opět podaří přesvědčit voliče ke kroužkování.

To komplikuje snaha vedení ČSSD zakázat jednotlivým politikům vést osobní kampaň zaměřenou jen na svoji osobu. Cílem je, aby voliči příliš nekroužkovali a aby se kandidáti dostali do sněmovny v pořadí, v jakém figurují na seznamech.

"U některých vedoucích činitelů se objevují názory, že budou velmi tvrdě vystupovat proti osobní kampani," říká předseda pražských sociální demokratů Karel Klíma. Podle něj se například Koskuba do Sněmovny díky preferenčním hlasům dostane a ani ostatní nechtějí rezignovat. "Nějaké osobní materiály mít budu. A věřím ve zdravý úsudek voliče," dodává Chvojka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video