Volbu hlavy Německa překrývá hnědý stín

  • 9
Němci se v neděli dozví jméno svého nového prezidenta. Bude jím buď ekonom a bývalý předseda Mezinárodního měnového fondu Horst Köhler nebo politoložka Gesine Schwanová. Volby mají skandální příchuť. Mnohým se nelíbí, že o nové hlavě státu má rozhodnout i muž s nacistickou minulostí.

Nového německého prezidenta vybere sbor 1200 volitelů, který je složený z poslanců a zástupců jednotlivých spolkových zemí. Favoritem je kandidát pravice Köhler. Opozice, která ho do funkce navrhla, má totiž ve sboru volitelů převahu hlasů.

Schwanová, kterou nominovaly vládní strany - sociální demokraté a Zelení, však ve svůj úspěch také věří. Určitou naději jí dává i jeden z posledních předvolebních průzkumů, který si zadala stanice ARD.

Podle něj by u občanů vyhrál Köhler s 36 procenty, Schwanová měla jen o dvě procenta menší podporu. Podobně jako v Česku, i většina Němců by chtěla volit prezidenta sama, v průzkumu společnosti Infratest dimap se pro přímou volbu vyslovilo třiašedesát procent dotázaných.

Kancléř Gerhard Schröder, jehož strana Schwanovou nominovala, by si podle některých úvah politologů možná přál spíše zvolení Köhlera. Zkušený ekonom by totiž pravděpodobně podporoval ekonomické reformy kancléřovy vlády. 

CDU nominovala nacistického soudce
Letošní německá prezidentská volba je ještě před svým konáním provázena skandálem. Opoziční CDU totiž do sboru volitelů nominovala devadesátiletého právníka Hanse Filbingera.

Muž, který byl od roku 1966 předsedou vlády spolkové země Bádensko - Württembersko, působil za druhé světové války v nacistické justici jako vojenský soudce. Z titulu své funkce měl odsoudit několik vojáků, hlavně kvůli dezerci. Kvůli tomu musel v roce 1978 funkci v zemské vládě opustit.

Jeho přítomnost mezi voliteli hlavy státu pobouřila vládní stranu SPD i řadu dalších institucí a lidí. Filbinger přitom volil už šest německých prezidentů, uvedla ARD. Poprvé byl Filbinger ve svoru volitelů v roce 1959, naposledy před pěti lety při volbě současného prezidenta Raua.

Generální sekretář SPD Klaus Benneter označil Filbingerovu nominaci za nechutnost. Právníkovo odvolání požaduje i Centrum Simona Wiesenthala, židovská organizace bojující za lidská práva. "Jeho přítomnost při volbě prezidenta by byla kaňkou na dějinách demokratického Německa," říkají představitelé organizace.

Zemský šéf CDU v Bádensku Württenbersku Günther Oettinger uvedl, že poslanci jeho strany v zemském parlamentu Filbingera na seznamu volitelů potvrdili. Celou debatu pak označil za pokryteckou.

Volba je i show pro občany
Do sboru volitelů nenominují politické strany jen politiky, výběr prezidenta se snaží přiblížit obyčejným lidem tím, že nasazují známé osobnosti. Tento systém má už v Německu tradici.

Mezi 1205 muži a ženami tak letos v Berlíně zasednou například bývalé sportovní hvězdy, vlivní průmyslníci nebo známí herci. Některá jména uveřejnila televizní stanice N24.

CDU poslala do sboru olympijskou vítězku v rychlobruslení Claudii Pechsteienovou, bývalou tenisovou hvězdu Michaela Sticha nebo exšampiona ve skoku na lyžích Jense Weissfloga. Za CSU bude volit prezidenta šéf Bayernu Mnichov Karl-Heinz Rummenigge.

Sociální demokraty bude zastupovat bývalý krasobruslař Ingo Steuer. Postkomunistická PDS vyslala do sboru volitelů Udo Beyera, který v dresu NDR vyhrál olympijské zlato ve vrhu koulí.

Z kapitánů průmyslu se volby zúčastní například šéf automobilky Porsche Wendelin Wiedeking (CDU), šéf Siemensu Heinrich von Pierer (CSU) či personální šéf koncernu Volkswagen Peter Hartz (SPD).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video