Padesátiletý muž neměl jinou možnost. Vlastního potomka prodat nechtěl, a tak teď čeká na zákrok. Už byl na předoperačních testech, napsal reportér CNN Nic Robertson. Ikbál může za ledvinu dostat až 1 600 dolarů.
Celé je to nelegální. Pákistán - a zvlášť jeho chudé zemědělské vnitrozemí - býval vyhlášeným tržištěm s orgány. Jednu dobu se tu provádělo i víc než dva tisíce "komerčních transplantací" za rok. Ve třech čtvrtinách se jednalo o případy "transplantační turistiky", jak tomu říká vláda. To znamená, že dárci sem přijížděli i z velké dálky.
Klinika: Nic špatného neděláme, jen řežeme
Islámábád se předloni rozhodl, že to musí skončit. Parlament přijal zákon, který obchodování s lidskými orgány zakazuje. Jenže jak je vidět třeba tady, v okolí Sargodhy jihozápadně od hlavního města, zákony jsou od toho, aby se porušovaly.
Mohammad Ikbál není zdaleka jediný, na koho tíha volby dolehla. Další je třeba Rab Nawás. Ocitl se až po uši v dluzích, protože si od vlastníka půdy půjčil nejdřív na svatbu a pak na léčení manželky a šesti dětí.
I jemu pak řekli, aby prodal, buď děti, ženu, nebo ledvinu. "Byl jsem bezmocný. Měl jsem prodat své děti? To už je lepší dát ledvinu," řekl Nawás CNN. A ukázal hlubokou jizvu, která se mu táhne od zad až po břicho. Od zákroku má problémy, už třeba nedokáže pracovat tak dlouho jako dřív.
Když byl Nawás na zákroku, zákaz komerčních transplantací už platil. Operovali ho na specializované klinice ve městě Rávalpindí. Ale když se tam vrátil s reportérem CNN a chtěl vidět své lékařské záznamy, lékař ho odmítl. Všechno se prý ničí už ve chvíli, kdy je pacient propuštěn.
Klinika se hájí, že zákon neporušuje. Argumentuje tím, že není nijak zapojena do "obchodu" mezi dárci a příjemci orgánů.
