Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volba prezidenta: uhýbání a intriky

  0:01aktualizováno  0:01
Začalo to neochotou mluvit o kandidátech, pokračovalo vnitrostranickými intrikami a skončilo zoufalým hledáním kohokoliv přijatelného: volba prezidenta po česku. Nemohlo to dopadnout jinak. Dva neúspěšné pokusy zvolit Havlova nástupce a marná snaha vládní koalice najít společného kandidáta, to je logické vyvrcholení způsobu, jakým politická elita k výběru prezidenta od začátku přistupovala.

Jméno neřekneme
Začalo to už před rokem: málokterá otázka vzbuzovala před volbami u politiků takovou nechuť k odpovědím jako právě volba prezidenta. Bylo přitom jasné, že výsledek voleb do sněmovny bude mít na volbu nového prezidenta klíčový vliv.

Šéfové nejsilnějších stran - Václav Klaus a Vladimír Špidla - v rozhovorech pro MF DNES na přímou otázku, koho chtějí nominovat do prezidentské volby, shodně odmítli odpovědět.

"Museli bychom se zbláznit, kdybychom to udělali," prohlásil Klaus. Špidla připustil, že se uvnitř ČSSD mluví o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi (sám mu kandidaturu v lednu nabídl), nicméně mnoho už naznačila jeho věta: "Ta záležitost není politicky uzavřena."

Co tím Špidla myslel, je dnes jasné: ačkoliv se tehdejší premiér Miloš Zeman zaklínal odchodem na Vysočinu, bylo jasné, že by se rád rychle vrátil, a to rovnou na Hrad.

Lidovci opatrně připouštěli, že by si za prezidenta přáli předsedu Senátu Petra Pitharta, v rámci koalice s Unií svobody však spíše sázeli na téma přímé volby. Zdálo se, že se ve hře o prezidenta vyjasní až po volbách.

Jak nikoho nezvolit
Jenže se nevyjasnilo. Při jednání o Špidlově koaliční vládě jméno společného kandidáta nepadlo a do programového prohlášení se dostal jen vágně formulovaný bod o přímé volbě - ale bez termínu.

Václav Klaus, ochotný dnes jít do jakékoliv volby, hned po volbách tvrdil: "Za situace takto rozdaných karet a nepřímé volby bych považoval za nemístné kandidovat." Rozmyslel se až v půlce října - a ODS kvůli němu provedla absolutní názorový veletoč: ze zapřisáhlé odpůrkyně přímé volby se během jediného dne stala její největší zastánkyní.

Bylo ovšem jasné, že klíč k Hradu v rukou drží vnitřně rozhádaná sociální demokracie. Miloš Zeman po prázdninách z Vysočiny vzkázal, že by tedy do toho šel, ale až do druhé volby. Zemanovi oponenti okamžitě spustili "operaci důchodce", jen aby mu v cestě na Hrad zabránili.

Stanislav Gross "vyrobil" kandidáta Jaroslava Bureše, Zemana mělo "vyeliminovat" i veřejnosti otevřené "vnitrostranické referendum". Jenže to vyhrál Zeman - a od té chvíle bylo jasné, že se volba prezidenta pro šéfy vládní koalice mění ve volbu "proti prezidentům Zemanovi a Klausovi".

A podle toho vypadaly obojí lednové volby na Pražském hradě. V úspěch kandidáta ČSSD v první volbě Jaroslava Bureše věřil zřejmě pouze on sám. Špičky ČSSD dokonce souhlasily s instalací Petra Pitharta, rychle se však ukázalo, že to "zemanovci" v ČSSD nepřipustí.

V druhé volbě si pak potupu prožil zase Zeman - spojené síly menších koaličních stran a jeho stranických odpůrců ho poslaly zpátky na vejminek už po prvním kole.

Strach z Klause
Zároveň ve vládních politicích rostla obava z lepšících se čísel Václava Klause, který obě volby v parlamentu jasně vyhrál - byť to na zvolení nestačilo. A to vše doprovázel rostoucí vliv a sebevědomí komunistů, s nimiž bez zábran o podpoře vyjednávali všichni demokratičtí kandidáti až na senátorku Jaroslavu Moserovou.

Vládní koalice se však ani z druhé volby nepoučila a rozhodla se v obavách z Klausovy síly v přímé volbě zkusit štěstí do třetice. Úkol zněl: najít kohokoliv, kdo by byl schopen konkurovat Klausovi a na kom by se všechny vládní strany shodly. "Hledáme někoho od Škromacha k Marvanové," naznačil obtížnost úkolu jeden z vládních politiků.

Politici začali v bezradnosti hledat na akademické půdě. Kandidáti Ivan Wilhelm, Helena Illnerová a Pavel Klener však záhy pochopili, že jsou jen figurky, a s díky se z prezidentského klání odporoučeli. A přemluvit se nenechal ani na poslední chvíli "lámaný" vicepremiér Pavel Rychetský. Za dveřmi je přímá volba a Karel Gott. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.