Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volba 'neviditelných' politiků začíná

  0:03aktualizováno  0:03
Teplická ODS slíbila v roce 1998 sportovní halu. Dostala se do vedení města, hala však dodnes nestojí. ODS jde do těchto voleb se stejným slibem. Nepřízně voličů se nebojí, ti se o práci komunálních politiků příliš nezajímají. Přitom právě zastupitelé, radní a starostové měst mají na starosti každodenní problémy občanů. Narozdíl od ministrů, poslanců a senátorů, na které se po českých hospodách nejvíce nadává.

Volby komunálních politiků však tradičně zůstávají mimo větší pozornost a přikládá se jim menší důležitost než volbám do obou komor parlamentu. Komunálním politikům se kvůli tomuto paradoxu toleruje kdeco. Od neplnění slibů až po přidělování lukrativních zakázek obce příbuzným zastupitelů nebo starosty.

Kvůli tomu je dnes komunální politika v Česku velice náchylná ke korupci. Obzvlášť obyvatelé středně velkých měst nechávají své zvolené úředníky bez větší kontroly.

Lidem, kteří žijí v Brně-Líšni, poslední čtyři roky příliš nevadilo, že jejich zastupitel vlastní stavební firmu, která dostala od vedení této městské části zakázky za deset milionů korun.

Například před třemi lety si radní v Uherském Hradišti odhlasovali, že si budou mezi sebe rozdělovat zakázky, na které se nemusí vypisovat výběrové řízení.

Nejenže podobné případy tolerují obyvatelé měst, dokonce ani zákon neklade na komunálního politika nároky jako na vrcholového politika.

Zákon o ochraně veřejného zájmu, podle kterého politik nesmí zneužít své pozice k získání "neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobu", se týká jen poslanců a senátorů. Starostů, radních a zastupitelů už ne.

"Lidé se prostě obecně málo zajímají o politiku. Zajímají se vlastně jen o tu, kterou vidí v televizi, ale nevidí smysl v tom, chodit sledovat jednání zastupitelstva. Myslím, že je to stále ještě dědictví z dob minulého režimu, kdy byli lidé odtrženi od toho, že by mohli něco dělat," vysvětluje politolog Miroslav Mareš.

Obyvatelé měst a obcí se tak většinou spokojí s upraveným náměstím, které jim městský úřad nechá nově vydláždit často jen několik málo měsíců před komunálními volbami.

Nelze se proto divit, že se v letošní kampani do komunálních voleb objevují stejné (nesplněné) sliby z voleb v roce 1998. A často i sliby nesplnitelné. Politici mnoho neriskují.

Nemusí se bát představy, že je budou voliči chodit kontrolovat na jednání zastupitelstva a klást jim otázky typu: Proč nemáme stále zavedený plyn, vždyť to slibujete roky! "O komunální politiku projevují lidé zájem až tehdy, když se jich osobně dotkne nějaký problém.

Třeba výstavba dálnice, supermarketu nebo uprchlického tábora v jejich městě. Teprve pak dokážou sepisovat petice," dodává Mareš.

V Česku se jen sporadicky objevují případy, kdy obyvatelé některého městečka přijdou za starostou s peticí nebo donutí vedení obce k místnímu referendu.

V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH ZVOLÍME VÍCE NEŽ ŠEDESÁT TISÍC LIDÍ
volby určí 6348 starostů
volí se 62 tisíc městských a obecních zastupitelů
na tato místa kandiduje 193 216 občanů
z nich je 139 688 mužů a 53 528 žen
nejvíce kandidátů, přes 145 tisíc, nepatří k žádné politické straně
nejstaršímu kandidátovi je 95 let. Je jím Jan Zahradníček, který se na kandidátce ČSSD uchází o místo v zastupitelstvu Viceměřic na Prostějovsku
do voleb jde 322 kandidátů, kterým je právě 18 let

Hlasovací lístek může být vytištěn oboustranně. V jeho záhlaví je uveden název obce a počet členů zastupitelstva. Kandidáti jedné volební strany jsou v samostatně zarámovaných sloupcích. Obyvatel územně členěného statutárního města nebo Prahy obdrží hlasovací lístky dva - do městského zastupitelstva a do zastupitelstva městské části, v níž má trvalý pobyt.

Hlasovat lze hned třemi způsoby:
- buď se označí pouze jedna strana, a tím pádem dostane hlas každý její kandidát
- nebo lze označit tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva má být zvoleno, a to z kterékoli strany
- při třetím způsobu může volič oba způsoby kombinovat: označí křížkem jednu stranu a zároveň i jednotlivce z ostatních stran. V tom případě volí přednostně jednotlivě označené kandidáty. Z označené strany volí podle pořadí na hlasovacím lístku pouze tolik kandidátů, kolik zbývá do počtu členů zastupitelstva

Ve městech, která jsou rozdělena na více obvodů, se nevolí všichni členové zastupitelstva, ale jen jejich poměrná část. Například Praha má 70 zastupitelů, je rozdělena do pěti volebních obvodů a v každém se volí jen 14 z nich.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volby 2017 na iDNES.cz
Sobotní iDNES.cz nabídne volební studio, exkluzivní hosty i okamžité výsledky

Obyvatelé České republiky si v pátek a v sobotu vyberou nové poslance. Zpravodajský portál iDNES.cz bude dění během druhého volebního dne detailně sledovat....  celý článek

Prezident Miloš Zeman na návštěvě v Horšovském Týně. (19. 10. 2017)
Andělé nebudou, andělé došli, když nechcete ďábla, jděte volit, vybídl Zeman

Rozhodujete se mezi špatným a ještě horším, přesvědčoval ve čtvrtek voliče, ať jdou volit, prezident Miloš Zeman. „Andělé nebudou, andělé došli, ale...  celý článek

O poslanecký mandát se v letošních volbách uchází 7 524 kandidátů. (19. října...
Volebních kandidátů je nejvíce v historii, do Sněmovny chce 7 524 lidí

O místo v Poslanecké sněmovně v letošních volbách usiluje 7 524 kandidátů, což je nejvyšší počet v historii. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek poskytl Český...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.