Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojtěch Jasný: O svobodu, spravedlnost a pravdu musíme usilovat po celý život

  7:28aktualizováno  7:28
Mých 20 let svobody. Pod tímto názvem vycházejí každý týden eseje, ve kterých se dvacet předních osobností z různých oblastí života ohlédne za dvěma desetiletími demokracie. Seriál budeme přinášet každý týden až do 17. listopadu. Dnešní esej napsal režisér Vojtěch Jasný.

Vojtěch Jasný na Českých lvech; březen 2008. | foto: Petr TopičiDNES.cz

Dvacet let svobody.

Ale jaké svobody a pro koho?

O svobodu, spravedlnost a pravdu musíme usilovat po celý život vždy znovu a znovu.

Pracoval jsem, psal a dělal filmy celovečerní všech žánrů po celém světě. Od roku 1952 v lidové Číně, po Evropě, v Kanadě trvale, v Izraeli, v Jugoslávii více filmů a pak v Rakousku, Německu, Francii, Španělsku... Ale základ je v mém rodném Československu. Má filmová trilogie vytvořená za komunistického systému, TOUHA, AŽ PŘIJDE KOCOUR a VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI, byla zázrak a postupně mě proslavila po světě i doma, v Indii, Kanadě, Francii, Číně, Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku, Anglii, Itálii...

V exilu i v životě předtím jsem pochopil, že můžu si dát svobodu za všech systémů a ve všech zemích, kde jsem žil, ale je to vždy možné jen s vlivnými lidmi – producenty, autory. A v mém případě jsme se s těmito lidmi stali přáteli. Tvořit v exilu je nemožné bez pomoci vzácných přátel. Je to například producent Rock Demers, můj nejlepší přítel v Kanadě z produkce La Fete v Montrealu, kde jsem jako režisér také doma, díky Rockovi.

S Milošem Formanem o Václavu Havlovi

V roce 1990 jsem se vrátil do vlasti, abych tu napsal a režíroval celovečerní film PROČ HAVEL? A rád. Pozval jsem proto Miloše Formana, dobrého a dlouholetého přítele Václava Havla, aby se stal poutavým vypravěčem v akci. Miloš to rád přijal k mé radosti.

Ale tento film se nesměl dostat na veřejnost a nebyl promítán v Československu po šest let. Důvody si nechám pro sebe.

Když jsem pak napsal svůj autobiografický film NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE, sdělil jsem v tisku i osobně, že budu točit tento film u nás v Bystrém a také v New Yorku. Ale jen když film PROČ HAVEL? bude představen divákům k šedesátým narozeninám prezidenta Václava Havla. A stalo se. Pak jsem s tímto snímkem také cestoval po světě, protože byl uveden ve 24 zemích.

Vracím se od roku 1990 každý rok do vlasti. Pracovně a na festivaly, ale zůstávám přitom občanem New Yorku, který mě inspiruje neustále. Považuji se zároveň za občana světa a také občana českého. A díky tomu mohu docilovat tvůrčí svobody pro mé filmy. Vyučuji také na dvou výborných newyorských filmových školách: New York Film Academy a School of Visual Arts, kde mám studenty z celého světa.

S filmem mi pomohli Dubček i Harnach

Vzpomínám, jak jsme vlastnili s mou manželkou Květou krásnou chalupu z kamenů a dřeva u potoka v Dolní Chřibské. Byla po našem odchodu do exilu konfiskována. I přesto, že proběhly tři soudy, nebyla nám dosud vrácena. Proč? Protože dodnes platí v této zemi komunistické zákony. Až se tento dům rozpadl, dveře zůstaly rozvaleny. To není spravedlnost...

Československý státní film byl po roce 1990 zrušen. Připravoval jsem tehdy s produkcí mého dramaturga Václava Nývlta a kanadského producenta Rocka Demerse film podle mého scénáře o pražském jaru coby obrodném hnutí, který se měl jmenovat Kominíček a korouhvičky. Měla to být muzikální komedie. Když byl však státní film zrušen, snímek o pražském jaru už se nikdy nenatočil. Literární podoba vyšla díky pomoci docenta Jiřího Voráče v Iluminaci, výborném časopisu Českého filmového archivu.

Můj věrný přítel a vzácný muž Vlastimil Harnach byl dlouho dobrým ředitelem Filmového Studia Barrandov. Zachránil v umělecké radě můj snímek Až přijde kocour, umožnil mi spolu s Alexandrem Dubčekem mé Rodáky. Vybavuje se mi Dubčekův telefonát, v němž mi řekl: "Vojtěchu, teď už můžete točit, co chcete." A já své Rodáky konečně mohl po dvaceti letech příprav udělat.

Již zmíněný přítel Harnach také produkoval celou novou československou vlnu. Po sovětské okupaci byl vyhozen s mizernou penzí. Pak umřel, že mu puklo srdce. Byl jsem jediný z filmařů, který se ho tehdy po jeho vyhazovu zastal v tisku.

Čím více bude lidí s vírou, tím lépe pro nás všechny

Nejsem pesimista. Věřím, že se objeví nové generace, kdy ti nejlepší si budou vědomi své národní hrdosti, kterou já si všude s sebou v srdci nosím.

Lidí s vírou u nás, myslím, přibývá, mám už přátele mnohé, kteří mají víru a duchovní cit. Když se takoví lidé budou u nás spojovat v kultuře, tisku, filmu, bude to lepší než nyní.

Já miluji americkou ústavu, výtvor otců americké revoluce. Věřím a v praxi dělám revoluci ducha v mých filmech a tím, jak učím své studenty.

V přátelství a lásce Váš Vojtěch Jasný. 9. července 2009

Vojtěch Jasný

Jeden z našich nejvýznamnějších filmových tvůrců.

Narodil se 30. 11. 1925 v Kelči na Moravě. Za války se dal k odboji, pracoval pro britskou tajnou službu. V roce ’45 studoval ruštinu a filozofii, pak přešel na FAMU. Na studiích spolupracoval s Karlem Kachyňou. Jasného debutem byl film podle hry Pavla Kohouta Zářijové noci (1956). Za snímek Až přijde kocour (1963) získal zvláštní cenu na festivalu v Cannes. Zlatou palmu si pak Jasný odvezl v roce ’69 za film Všichni dobří rodáci.

V roce 1970 emigroval, v roce ’72 jej napadl neznámý útočník, když připravoval film o smrti Jana Masaryka. Pracoval pak pro západní produkce. V roce 1999 natočil Návrat ztraceného ráje jako pokračování Rodáků. Nyní připravuje film o životě v Terezíně za války.

Učí na amerických vysokých školách, trvale žije v New Yorku a je náruživým jogínem.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.