Vojsko čeká revoluce

  • 56
Armáda mění od tohoto týdne z gruntu svou tvář. Tak silné personální zemětřesení v ní nerozpoutali komunisté po puči v roce 1948, ani když se o dvacet let později po okupaci Varšavské smlouvy zbavovali vojáků, kteří s invazí nesouhlasili. Ani pád totality v listopadu 1989 neznamenal pro vojsko větší šok než ten, který nyní začíná.

Nenalezne-li nový šéf generálního štábu Pavel Štefka odvahu ke změnám, hrozí kolaps. Bez obměny personálu totiž nemůže vzniknout profesionální, malá a výkonná armáda.

Reformu, kterou nyní vojsko spouští, lze ukázat na tancích. Česko se jich zbavuje. V roce 1989 jich armáda měla čtyři a půl tisíce. V budoucnu si chce nechat jediný prapor. Tedy - jedenatřicet strojů! "Jdeme od železa ke špičkovým technologiím," srovnává Škopek.

A těmi jsou ochrana před biologickými a chemickými zbraněmi či průzkumné sledovací systémy. Tanků a stíhaček má NATO na rozdávání. V ochraně proti zbraním hromadného ničení či v informačních a sledovacích technologiích má naopak mezery. A Česko má ambici tuto mezeru zaplnit.

Historik Jiří Rajlich srovnání dnešních změn s čistkami v roce 1948 upřesňuje: "Tehdy šlo o destrukci, zatímco nyní o reformu armády."

Generál Štefka připouští, že "výměna bude dramatická". Odejdou například nejbližší spolupracovníci bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého.

Další velké změny nastávají ve štábech divizí i brigád. "V nejvyšším velení se v krátké době vystřídá dvacítka lidí. V celé armádě pak jde o obrovské množství," přiznává Štefka. 

Jiná válka

Bude to hodně bolet - alespoň některé vojáky určitě. Totalitní Československo bylo se 4500 tanky „železnou“ velmocí. Nyní musí generálové vystačit s 31 stroji. Válčí se už totiž jinak.

Opuštění tisíců tun „tankového železa“, jehož mají jednotky NATO přebytek, a naopak příklon k protichemickým či průzkumným jednotkám (těch má aliance málo) napovídá o budoucí tváři armády víc, než se na první pohled zdá.

Změny začínají tento týden s příchodem nového velení armády v čele s Pavlem  Štefkou. „Nejde jen o jinou strukturu vojska, propouštění či stěhování lidí, mnohem bolestnější budou změny v jejich myšlení. Pro vojáky, kteří si neuvědomí, že s tankovými bitvami a la druhá světová válka je konec, nemáme místo,“ říká náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek.

Nový šéf generálního štábu Pavel Štefka se ani netají tím, že chce mít takovou armádu, kterou může kdykoliv použít. Aby mohla ihned bránit republiku, zasáhnout v několika dnech do konfliktu v zahraničí, pomoci lidem při povodních a bleskově reagovat na průmyslové havárie.

Zatímco dnes? „Máme jen chrudimský výsadkový prapor, pár vrtulníků, chemiky... a končíme. Ostatní jednotky do zahraničních akcí pracně a dlouho skládáme z několika dalších,“ vysvětluje Štefka.

Generál si proto podle toho vybral i nového velitele letectva Jana Vachka (dosluhující František Padělek byl ve funkci něco přes rok), pozemních sil Josefa Sedláka, sil podpory Jana Ďuricu, specializovaných sil Petra Pavla i šéfa pro výcvik a tvorbu doktrín Jiřího Halašku.

Rovněž oni se obklopují stovkami zcela nových expertů. Pravidlo jejich výběru je prosté. „Reformu armády lze prosadit jen s lidmi, kteří se mnou budou ochotni spolupracovat a s nimiž se budu i já snášet. Jednoduše s vojáky, kteří mají stejnou krevní skupinu jako já,“ vysvětluje Štefka. Ti, kteří ji nemají, odcházejí, stejně jako ti, co se neosvědčili.

Důstojníky, jimiž se Štefka obklopuje, lze popsat i takto: jde o „buřiče“, kteří poměry v armádě už dlouho kritizují. Jsou to manažeři s netradičními představami o podobě vojska i jeho použití. K neobvyklým vizím patří i ta, že oni si již dokážou představit armádu s minimem tanků.

Armáda se za deset let reformních experimentů ocitla ve stereotypu. „Jednou někdo něco změnil, jindy ne. Vždy podle toho, jak a kdy koho co napadlo a jakou to mělo podporu politiků. A pořád ubývali lidé, kteří se starali o stejně gigantické množství zbraní a majetku jako v dobách studené války. Trvalo to deset let a vyhodila se spousta peněz. Změnit to mohou jen lidé s naprosto konkrétní představou o moderní armádě,“ tvrdí Štefka.

Kámen na kameni nezbude ani z armádní rozvědky. Do jejího vedení přicházejí poté, co policie obvinila spolupracovníka rozvědky Karla Srbu z toho, že naplánoval vraždu novinářky, i zcela noví lidé, byť nemají se službou zkušenosti.

„Raději na čas 'slepou' než zkompromitovanou rozvědku,“ říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video