Součástí dohody amerických a iráckých vyjednavačů je návrh, aby americké jednotky odešly z iráckých měst do 30. června 2009. Podle Mohammeda al-Haj Hamúda ale dohoda předpokládá, že by irácká vláda mohla podle potřeby požádat, aby americké jednotky zůstaly ve městech až do roku 2011.
Bezpečnostní situaci v Iráku, počet amerických vojáků a jejich setrvání ve městech by měl dle dohody hodnotit společný irácko-americký výbor.
Podle zpráv, které přinesla CNN, si Američané udrží trestní pravomoc nad vlastními silami. Pod iráckou jurisdikci by spadaly pouze velké zločiny a zločiny proti civilistům.
Náměstek iráckého ministra zahraničí Mohamed al-Hadž Hamúd byl po včerejší krátké návštěvě americké ministryně Condoleezzy Riceové v Bagdádu dost optimistický. Tvrdil, že obě strany jsou "velmi blízko" dohodě.
Americká ministryně Riceová po setkání sdělila, že "konečným cílem je, aby za bezpečnost Iráku odpovídaly irácké síly". Obě strany se prý shodly na tom, že je třeba mít "nějaké cíle a časový rozvrh, o který je třeba usilovat".
Spojené státy teď mají v Iráku asi 144 tisíc vojáků. První ze zmíněných termínů odchodu, tedy konec roku 2010, víceméně koresponduje s odhodláním demokratického uchazeče o Bílý dům Baracka Obamy. Budu-li zvolen, odejdeme z Iráku do poloviny roku 2010, říká Obama.
V listopadových volbách se utká s republikánem a válečným veteránem z Vietnamu Johnem McCainem, jehož irácká politika je pochopitelně bližší té Bushově. Současný šéf Bílého domu časové závazky na odchod vojsk odmítá. V poslední době se ve Washingtonu začalo hovořit o "horizontech" stažení.