Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbský nacionalista Šešelj je nevinný, rozhodl soud v Haagu

  11:39aktualizováno  11:39
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) shledal ve čtvrtek srbského nacionalistu Vojislava Šešelja nevinným ve všech devíti bodech obžaloby a rozhodl o jeho osvobození. Šešelj k soudu osobně nepřišel.

Vojislav Šešelj (2. dubna 2015). | foto: Darko VojinovicAP

Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995, které provázely rozpad někdejší jugoslávské federace. Žalobci pro něj žádali 28 let vězení, Šešelj celou dobu vinu odmítal.

„Vojislav Šešelj je nyní svobodný muž,“ řekl předseda soudu Jean-Claude Antonetti.

Šešelj po vynesení verdiktu uvedl, že zproštění viny ve všech bodech obžaloby byl jediný možný výsledek, ke kterému soud mohl dospět. „Soudci vydali jediný možný verdikt.“

Také řekl, že už žádal od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii odškodnění ve výši dvanácti milionů eur (324 milionů korun) a nyní by mohl zažádat o další dva miliony za „všechna utrpení, kterými jsem prošel.“

Fotogalerie

Tři body obžaloby se týkaly zločinů proti lidskosti a šest dalších porušení válečného práva nebo válečných zvyků. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojeny zejména s etnickými čistkami, které podle nich Šešelj podněcoval a podporoval. Šlo mimo jiné o vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.

Už dříve řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu ho nezajímá. Podle neoficiálních informací, které prý měl k dispozici, očekával uložení trestu 25 let vězení. Byl odhodlán odvolat se proti každému odsuzujícímu verdiktu.

Podle chorvatského premiéra Tihomira Oreškoviće je osvobození Šešelje ostudné. „Verdikt je ostudný. Je to prohra pro haagský tribunál i obžalobu,“ řekl Orešković během návštěvy Vukovaru na východě Chorvatska, kde položil věnce na památku obětí bitvy u Vukovaru.

Do Haagu už se nikdy nevrátí

Šešelj se haagskému tribunálu přihlásil dobrovolně v roce 2003, krátce poté, co byl u ICTY obviněn ze zločinů spáchaných za války v bývalé Jugoslávii. Proces s ním začal 7. listopadu 2007 a soudní jednání skončilo 20. března 2012. Vynesení verdiktu se z procesních důvodů protahovalo, a tak senát projednávající případ v listopadu 2014 pustil Šešelje dočasně do Bělehradu k léčení rakoviny střev a jaterních metastáz. Učinil tak s podmínkou, že se souzený na výzvu tribunálu ihned do Haagu vrátí.

Šešelj ale po příletu do srbské metropole prohlásil, že ho u ICTY už nikdo neuvidí. Senát tribunálu po opakovaném marném naléhání na srbskou vládu, aby Šešelje poslala zpět, letos v únoru nezvykle ostře kabinet premiéra Aleksandara Vučiče kritizoval. Pohrozil přitom neupřesněnými opatřeními Rady bezpečnosti OSN. Soudci však ničeho nedosáhli, kromě obvinění od Bělehradu z arogance.

Předseda Srbské radikální strany

Vojislav Šešelj patřil od začátku ozbrojených srážek v někdejší Jugoslávii k nejhorlivějším zastáncům myšlenky Velkého Srbska, které mělo podle jeho představ zabírat prakticky celou Jugoslávii až na Slovinsko a část Chorvatska. Jím podporované dobrovolnické jednotky se zapojily do ozbrojených srážek jak v Chorvatsku a v Bosně, tak později v Kosovu. Byl také považován za „muže na špinavou práci“ někdejšího jugoslávského a srbského prezidenta Slobodana Miloševiče.

Karadžić dostal 40 let, podle Haagu nese vinu za Srebrenici i Sarajevo

Mezi roky 1998 a 2000 byl místopředsedou srbské vlády. Po svržení Miloševičova režimu v říjnu 2000 se Šešelj stal neoficiálním vůdcem srbského nacionalistického hnutí. Od roku 1991 vede nepřetržitě Srbskou radikální stranu (SRS). V jejím čele formálně stál i v letech 2003 až 2014, kdy pobýval ve vězení ICTY.

„Nikdy jsem nikoho nesvolával do války, dokud to nebyla otázka obrany Srbů,“ prohlásil v roce 2008 Šešelj a dodal, že boj, který Srbové vedli, nebyl namířen proti Chorvatům nebo Muslimům, ale proti jejich „poručníkům - Německu, Vatikánu, Americe a NATO“.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.