Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenští chirurgové operují tomahawky

  9:04aktualizováno  9:04
Američané slíbili, že útok na Irák bude rychlý a přesný. V okamžiku, kdy George Bush oznamoval začátek války, už vojenští "chirurgové" operovali nad Irákem s raketami Tomahawk. Družicemi naváděná střela, která letos slaví dvacet let od začátku vývoje, patří k jejich největším chloubám.

Podzvukovou řízenou střelu s plochou dráhou letu určenou k útoku na nepohyblivé pozemní cíle z lodí a ponorek začali Američané vyvíjet v roce 1983. Mimo jiné slouží k ničení protiletadlové obrany a komunikačních center.

Šest a čtvrt metru dlouhou a 1440 kilogramů těžkou okřídlenou střelu o průměru půl metru uvádí do pohybu raketový motor na pevné palivo, během letu ji pak pohání motor proudový. Rychlostí 880 kilometrů za hodinu ji donese až 1100 kilometrů daleko.

Američané si zakládají především na její vysoké „životaschopnosti a chirurgické přesnosti“ - kvůli malé letové výšce je těžko zaměřitelná standardními radary, infračerveným paprskům zase měření komplikuje jen malé množství vyzařovaného tepla.

K navigaci využívá systém INS podporovaný během letu družicovým GPS, původně vyvinutý pro armádní účely. Dnes už ale GPS slouží například i řidičům osobních aut. Je schopen určit cíl s přesností na metry.

Stoprocentní trefu pak mají zajistit další systémy. U cílů v rozlehlých rovinných oblastech jsou to digitální senzory DSMAC schopné rozzeznat například jediný strom na několika čtverečních kilometrech plochy. Reliéf krajiny při útoku v horách a složitém terénu zase vyhodnocuje systém TERCOM.

První verze tomahawků počítaly především s útokem na přesně známé, neopevněné cíle. Dnes už ale může střela nést rozličné typy náloží včetně jaderných hlavic.

Poprvé USA použily tomahawky ve větší míře při operaci Pouštní bouře v roce 1991 v Perském zálivu. Nasadily je také v Bosně v roce 1995 a při ostřelování Iráku v roce 1996.

Do Pouštní bouře se zapojily tomahawky první generace, které ještě nedisponovaly zdaleka tak přesnou navigací jako dnes. Přesto ze 288 vypálených raket minulo zamýšlený cíl šest střel.

Přesto jejich nepřesným navedením vyhodila armáda do vzduchu přes osm milionů dolarů.

Průměrná cena jedné střely za dobu trvání programu totiž dosahuje 1,4 milionu dolarů. Náklady ale rychle klesají, v poslední generaci už cena jednoho tomahawku klesla na 500 tisíc dolarů (15 milionů korun).

S využitím informací www.fas.org.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.