Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z Cambridge do české armády? Klidně. Vojenský výcvik očima dobrovolníka

  15:28aktualizováno  15:28
Pětadvacetiletý podnikatel a absolvent zahraničních univerzit Štěpán Štrébl patří mezi sedm desítek nových vojáků v záloze, kteří dokončili šestitýdenní výcvik aktivních záloh. „Nyní bych si dokázal představit stát se vojákem z povolání. Před výcvikem to bylo nemyslitelné,“ přemítá v závěrečném díle speciálního seriálu.

Armádní výcvik (ilustrační snímek) | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Poslední týden se nesl ve volnějším duchu. Na úvod nás čekalo výstupní přezkoušení z fyzické zdatnosti (12 minut běh, kliky, sed-lehy), poté nácvik strážní služby a s ní spojených taktických situací, vracení výstroje, beseda s veliteli, rozhovor s náčelníkem generálního štábu a na závěr vojenská přísaha a slavnostní vyřazení.

Výcvik očima dobrovolníka

Pětadvacetiletý Štěpán Štrébl je absolventem Kalifornské univerzity v Los Angeles a Univerzity v Cambridgi. Po letech v zahraničí se vrátil do České republiky. Je zakladatelem a ředitelem společnosti Firma POINT, která umožňuje založit novou firmu zcela online a bez jakékoli byrokracie. Zároveň pracuje jako konzultant ve společnosti PricewaterhouseCoopers.

Rozhodl se jako dobrovolník absolvovat šestitýdenní armádní výcvik ve Vyškově a stal se vojákem v aktivní záloze. Ve speciálním seriálu každý týden přibližoval, jak armádu a výcvik vnímá.

Na zcela identický výcvik – takzvané dobrovolné vojenské cvičení – se mohou nyní hlásit i zájemci, kteří si jej touží pouze vyzkoušet, ale nechtějí se armádě na tři roky upsat. První takové cvičení proběhne v říjnu 2016.

Protože jsem měl poprvé po šesti týdnech více času na přemýšlení, zauvažoval jsem i nad tím, proč nyní v armádě jsem a co od ní dále očekávám.

Vstup do armády byl promyšlený krok

Když vystudujete v zahraničí, málokdo čeká, že se vrátíte do České republiky. Vaše okolí doufá, že si najdete prestižní zaměstnání v cizině a zbohatnete, protože v Čechách to přece nestojí za nic.

Nechci tu vyrábět lacinou reklamu ČR nebo armádě, ale ať už jde o návrat do Čech nebo o vstup do záloh, jsem se svými rozhodnutími stoprocentně spokojený. Má rozhodnutí byla totiž založena na objektivních informacích.

Zde vypisuji některé z důvodů, které mě přiměly odkroutit si šest týdnů ve Vyškově:

- Obrana hodnot jako svoboda, demokracie, kultura. Strávil jsem podstatnou část svého dospělého života mimo republiku, takže nejsem žádným velkým národovcem. Lhal bych však, kdybych řekl, že se mi v Čechách nelíbí. Češi to často s kritikou vlastního státu přehání.

V České republice se žije pohodlně, věci tu víceméně fungují, kultura je bohatá, kriminalita minimální. Po každém návratu do Čech jsem vždy cítil pozitivní změny a pokrok. Existují tu příležitosti něco dokázat. Z toho usuzuji, že to, co tu existuje, stojí za to nějakým způsobem bránit.

- Zkušenosti z USA. Moji spolužáci - budoucí vojáci - na americké střední a později na univerzitě nosili občas do školy uniformu. Na rozdíl od mých českých známých se v USA nikdo nad záměrem vstoupit do armády vůbec nepodivoval, protože vstoupit do armády je stejně přirozené jako stát se realitním makléřem.

- Únik z bubliny. Pohybuji se v relativně uzavřené společnosti. Poznal jsem v armádě lidi z různých sfér, se kterými bych se zřejmě jinak nesetkal. A nikdo z nich není fašista, čehož jsem se původně trochu obával. Poznat jiné lidi vám otevře mysl.

- Vyčistit si hlavu. Zaprvé, armáda se o vás kompletně postará. Dostanete najíst, napít, místo, kde složit hlavu. Zadruhé, v armádě neexistuje mnohoznačnost, pokyny jsou vždy jasné a vy nic nevymýšlíte. Vždy víte, v kolik kde máte být, co máte mít s sebou a co máte dělat.

- Nová zkušenost, výzva, dobrodružství. Chtěl jsem si zkusit, co dokážu a poznat nové, jedinečné prostředí.

- Nové dovednosti. Ať už jde o první pomoc nebo o ovládání zbraní, naučil jsem se něco nového.

- Finanční a jiné podmínky služby. Nový zákon platný od července slušně členství v zálohách kompenzuje. Jste po větší část roku chráněným zaměstnancem a máte kontrolu nad svým osudem - povolat do zahraničí vás lze jen s vaším souhlasem.

Motivace z pohledu zaměstnavatele

Disponuji trochu unikátní možností podívat se na výcvik z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele. Zatímco před výcvikem bych armádě v životopise nepřikládal velkou váhu, dnes bych veterána či záložáka jako zaměstnance nebo partnera preferoval. I londýnské investiční banky rády najímají lidi, kteří prošli armádou. Nyní chápu proč.

Možná budete zaměstnavateli chybět další měsíc v roce, ale zaměstnavatel má jistotu, že se ztotožňujete s žádoucími morálními hodnotami, že dorazíte vždy všude včas a že rozkaz splníte stůj co stůj. Proto oceňuji také přístup společnosti PricewaterhouseCoopers, kde působím, že mě v mém vojenském životě podporuje.

Armáda jako ráj pro perfekcionisty

Bylo mi mnohokrát předhazováno, že se s armádou hodnotově neztotožním, nebo že se do armády nehodím. Známí mi například vytýkali, že nedokážu mlčet, nebo že jsem na armádu příliš iniciativní a kreativní. Já se však v armádě našel. Dokázal bych si nyní představit stát se vojákem z povolání. Před výcvikem to bylo nemyslitelné.

Některé prvky zejména oceňuji. Například v armádě se nesetkáte s politikou na pracovišti. Jste k sobě upřímní a plníte rozkazy jako stmelený tým.

Nebo se mi líbí dochvilnost. Když se řekne, že někde máte být 16:25, budete tam 16:20 (abyste se ještě stihli srovnat do tvaru a zapnout knoflíky). Nikdo nedorazí o deset minut později, nikdo nebude volat, že nestíhá, abyste počkali. Stejně tak když se má mlčet, tak se mlčí. Když máte naopak mluvit, mluvíte. Vše je jasně dané.

Perfektní stav je jasně definován a vy se ho snažíte dosáhnout.

Armáda jako místo pro diskuzi

Neznamená to však, že by armáda byla imunní vůči návrhům. Za dobu výcviku jsme všichni dostali příležitost poskytnout zpětnou vazbu všem nadřízeným od rotmistrů až po náčelníka generálního štábu. Za návrhy a stížnosti nejste trestáni.

Tradičně bývám hodně kritický k sobě i k ostatním a nepolevil jsem v tom ani v armádě. Své jsem si vždy ve vhodný (tedy k tomu určený) okamžik řekl a nikdy mi to nebylo k újmě. Společným zájmem vaším i vašich instruktorů je naučit vás vojenskému řemeslu. A záleží-li nadřízeným na tom, aby proces výuky byl kvalitní, bez zpětné vazby od frekventantů kurzu se neobejdou.

Nevěřte stereotypům

Na závěr jen dodám, že má zkušenost ve Vyškově mě motivovala. Koneckonců, když už nový zákon nastavuje vcelku atraktivní podmínky, možná stojí za to pro obranu státu a hodnot, na nichž nám všem záleží, také něco udělat. Mým cílem není párkrát za rok si za státní peníze opéct buřty ve vojenském prostoru, ale stát se plnohodnotným vojákem.

S novým zákonem se na „záložáky“ pohlíží jako na profesionály a očekává se od nich, že splní i standardy profesionálů, byť do zahraničí je nikdo asi nikdy nepošle (ale nebránil bych se tomu).

Pokud o armádě také uvažujete, nastudujte si fakta, přečtěte si deníky absolventů dostupné na internetu a ideálně si s některými také promluvte. Armáda se totiž rychle mění - nutno říci, že většinou k lepšímu.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.