Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 60 lety padlo přes šedesát vesnic, vznikl vojenský újezd Hradiště

  17:01aktualizováno  17:01
Přesně před 60 lety byl v Doupovských horách založen Vojenský újezd Hradiště. S rozlohou 331,61 kilometru čtverečních je to největší újezd v České republice. Zůstane jím, i když za dva roky přijde o patnáct procent území. Kvůli vzniku musely ustoupit tisíce domů, celkem 65 vesnic i městečko Doupov.

Vojenský újezd Hradiště. Na jeho území žijí mimo jiné i vzácní dravci. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Vláda v roce 1953 vymezila území újezdu pro potřeby obrany západní hranice republiky a armádního výcviku v návaznosti na zrušení Vojenského újezdu Prameny, jehož budování začalo ve Slavkovském (dříve Císařském) lese krátce po skončení II. světové války.

Optimalizace újezdů

VÚ Hradiště se zmenší o 15 %

Také Vojenského újezdu Hradiště se bude týkat připravovaná optimalizace újezdů, kterou v roce 2011 oznámilo a momentálně ji připravuje Ministerstvo obrany ČR.

Z dosavadních přibližně 330 km² by se měl k lednu 2015 zmenšit o 15 procent. Redukce se má týkat hlavně jižního okraje, například osad Albeřice a Bražec. Tyto oblasti jsou už od roku 2005 postupně veřejnosti zpřístupňované.

V této souvislosti byly ještě nedávno předmětem sporu újezdní pozemky v okolí Valče. Sporná oblast o rozloze 7,2 hektaru, na kterou si Valeč dělala nárok, nakonec po vyčlenění z újezdu připadne Ústeckému kraji (více čtěte zde).

Tento újezd však existoval jen několik let a nakonec byl zrušen kvůli plánům těžby uranu, jehož bohatá ložiska se nacházela v okolí Horního Slavkova. 

Vojenský újezd a související Vojenský výcvikový prostor Hradiště byl zřízen rozhodnutím předsednictva vlády ČSR ze dne 4. 3. 1953 se zpětnou platností k 1. únoru 1953.

Jeho hranice byly určeny po dohodě s tehdejším Krajským národním výborem Karlovy Vary. Dnes se prostor rozkládá na území Karlovarského kraje v okrese Karlovy Vary, asi 20 km severovýchodně od krajského města. 

Po obvodu jeho hranic leží například města Karlovy Vary, Ostrov, Kadaň, Podbořany, Valeč a Bochov. V současné době na území újezdu trvale žije necelých šest stovek civilních obyvatel.

"Výcviková zařízení se nacházejí ve výškách 500 až 700 metrů nad mořem," upřesnil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. Nejvyšším bodem újezdu a celých Doupovských hor je vrch Hradiště (933,8 metrů nad mořem) v jeho centrální části.

Újezd je domovem vzácných druhů rostlin a živočichů

Po založení újezdu následovala rozsáhlá demolice civilních sídel a staveb. Podle údajů ČTK bylo zničeno na 2600 domů, 12 kostelů, tři hotely, skoro 90 hostinců, 36 mlýnů, 16 pil, školy, dva zámky, pivovar, lázně a další stavby. 

Zmizelo 65 vesnic a osad a také někdejší městečko Doupov (německy Duppau), kde před válkou žilo na 1500 osob.

Díky desítkám let uzavřeného režimu se na území újezdu vyskytuje řada vzácných a ohrožených živočichů a rostlin. Z hlediska stavu přírody patří tato lokalita k nejzachovalejším v republice.

Žije tam například ohrožený čáp černý, vzácní dravci, domov tam má přibližně 50 druhů savců a přes 260 druhů ptáků. Celé Doupovské hory jsou chráněné jako významná ptačí oblast soustavy Natura 2000.

Daří se zde i vzácným a chráněným rostlinám (například koniklec otevřený) a zdejší ječmenková bučina je v ČR raritou.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.