Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenskou základnu USA nechce 83 % Čechů

  11:58aktualizováno  11:58
Drtivá většina obyvatel si v Česku nepřeje americké raketové základny. Vyplývá to z prvního průzkumu veřejného mínění na toto téma. Zpracovala ho agentura Median pro MF DNES.
Američtí experti v Česku zkoumají, kde by mohly být základny. Ilustrační foto.

Američtí experti v Česku zkoumají, kde by mohly být základny. Ilustrační foto. | foto: ČTK

ČTĚTE TAKÉ:
Američané zkoumají Libavou kvůli raketové základně

Průzkum agentury Median pro MF DNES ukázal, že odpor vůči umístění americké základny na českém území je nečekaně silný, že mnozí nedělají rozdíl mezi situací nyní a po roce 1968 a že spousta lidí vlastně vůbec neví, oč jde.

"Lidé většinou nemají dost informací o tom, co by pro ně trvalá přítomnost amerických jednotek znamenala. Takže u nich převládají zpravidla obavy a někdy i strach," vysvětlil Jaroslav Hadrava z agentury Median.

S přítomností amerických jednotek souhlasí 17 procent obyvatel, proti je 83 procent dotázaných. Hlavním důvodem k odmítnutí raketové základny je suverénně bezpečnost. Opírá se o ni každý třetí dotázaný z těch, kdo řekli "ne".

Když měli svůj postoj vysvětlit, ukázalo se, že se bojí hlavně terorismu, neboť mají pocit, že umístění základny přivolá nežádoucí pozornost teroristů, podobně jako se to dříve tvrdilo o Rádiu Svobodná Evropa v centru Prahy.

Kromě toho se objevuje ještě jeden zjednodušující soud: rakety nás před teroristy neochrání. Tyto obavy nejsou liché, protože je často zmiňují i věrohodní experti. Základna protiraketové obrany může být zajímavým cílem - jako každá jiná americká základna. Právě v tom logika českých obav poněkud klouže.

Prozatím není vůbec jasné, co by případně v Česku mohlo vzniknout. Pokud by zde byly třeba jen radary, pak by to byla základna, jakých mají USA po světě mnoho. Jenže k brodu je zatím daleko, něco takového zřejmě ještě nevědí ani v Pentagonu.

Síla vyvolává problémy
Pokud by měli teroristé zálusk útočit proti americkým cílům, zřejmě by si vybrali něco jiného než základnu v českých lesích. Není ani pravděpodobné, že by "trestali" Česko, protože základna je primárně vojenským objektem.

Velkou roli u těch, kdo základnu odmítají, hraje to, že by byla americká. Zkušenost s násilným pobytem dvou cizích armád na českém území za posledních pár desítek let vyvolává příslušnou reakci: přítomnost cizích vojsk je špatná a nežádoucí.

Kromě toho zřejmě hraje roli situace v Iráku, kde Češi vidí - jak si myslí - že síla vyvolává problémy. S tím souvisí i jedna česká názorová zvláštnost, kterou průzkum přesvědčivě ukázal: když se budeme tvářit, že nic nevidíme, nic nebudeme dělat, nic se nám nestane.

Pro ty, kdo základnu chtějí, je skoro stejným argumentem jako zvýšení bezpečnosti rozšíření ekonomických příležitostí a pracovních míst. Všude ve světě Američané zaměstnávají místní, a když základny ruší, jako třeba v Německu, lokální ekonomika klopýtá. Jaký by byl hospodářský přínos základny, je však zatím ve hvězdách.

Američané jako Sověti
Se základnami nejčastěji nesouhlasí lidé nad padesát let. V této skupině je proti 94 procent dotázaných. "Neblahé zkušenosti s dvacetiletým pobytem sovětské armády jsou ve starších lidech silně zakořeněné," míní Hadrava a dodává, že rodiče tuto averzi leckdy přenášejí i na děti.

Přítomnost amerických raketových vojsk v Česku má největší podporu u mladších lidí do třiceti let. S umístěním základen v Česku souhlasí 31 procent z nich.

Kde by mohla vzniknout americká základna.

Američtí experti zkoumají terén
V úterý zahájil průzkum tří armádních výcvikových prostorů. Konkrétně jde o Boletice, Jince a Libavou. Boletice leží v Jihočeském kraji a jeho hejtman Jan Zahradník tvrdí, že pokud Česko vstoupilo do NATO kvůli bezpečnosti, mělo by k tomu přispět i výrazným činem - přijetím antiraket USA.

Stejně to chápe obyvatelka Libavé u Olomouce Lenka Křivánková. "Konečně by tu začaly fungovat obchody a služby. Když se v Německu rušily americké základny, lidé protestovali," řekla.

Šéf ODS Mirek Topolánek, který sestavuje novou vládu, věří, že základna by pro Česko znamenala přínos. "Výrazně by zvýšila bezpečnost země a potvrdila by naši důvěryhodnost jako spojence v NATO," řekl. Upozornil také, že základna by měla i pozitivní ekonomické dopady.

Plukovník "jehně"
Je to trochu symbolické: dvaadvacetičlenný tým amerických odborníků, kteří od úterý posuzují, zda by bylo v Česku možné umístit základny protiraketové obrany, vede plukovník "jehně". I tak se dá přeložit jméno programového manažera Protiraketové agentury USA Williama Lamba.

Onu symboliku plukovníkova jména spatřují čeští raketoví odborníci i v tom, že Američané nediktují své požadavky, nýbrž se Prahy trpělivě ptají, zda si mohou prohlédnout tři armádní výcvikové prostory. Svůj příjezd kvůli volbám na žádost české vlády dokonce odložili.

Jedním z důležitých kritérií je podle českých diplomatů pro Američany navíc podmínka, že své střely namířené proti balistickým raketám nevyzpytatelných režimů nerozmístí v zemi, která s touto ochranou nesouhlasí.

A co budou experti protiraketové agentury v Česku dělat? Informací není mnoho. Drahomíra Nová z tiskového odboru ministerstva obrany však naznačuje, že mohou zkoumat silnice do armádních cvičišť. Američany navíc bude zajímat, jaké jsou v Boleticích, Jincích a na Libavé přírodní podmínky. Podle ministra obrany Karla Kühnla se zohledňuje i dostatek pracovních sil.

Proč Češi nechtějí základny?

Kvůli bezpečnosti.
Byly tady už sovětské rakety.
Jsem pacifista.
Jsme malá země.
Ať si je udělají doma.
Nechci u nás cizí armádu.
Amerika je špatná.
Nejsme militantní stát.
Jsme mírová země.
Obdoba Varšavské smlouvy.
Zdroj: Median pro MF DNES, 354 respondentů
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu zůstávají stovky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.