Radku Nečasovou jsme jen chránili, tvrdí zpravodajci. Spis ale nevedli

Vojenské zpravodajství Radku Nečasovou nesledovalo, ale naopak chránilo před sledováním. Ve svých výpovědích, které zná MF DNES, na tom trvají vyslýchaní zpravodajci. Okolnosti jejich práce však byly poněkud nestandardní, například k ní neexistoval oficiální spis s číslem jednacím.

Před domem Radky a Petra Nečasových tajně postává hlídka vojenských zpravodajců. Je říjen 2012 a zpravodajci dostali příkaz zjistit, zda rodině předsedy vlády nehrozí nějaké nebezpečí. Hlídají vždy v době od odjezdu Petra Nečase z domu až do večera nebo do chvíle, kdy se premiér vrátí.

Nagyová versus Nečasová

• V roce 2012 byl Petr Nečas premiérem, jeho ženou byla Radka Nečasová. Kabinet premiéra vedla Jana Nagyová.
• V roce 2013 se Nečasovi rozvedli a Nečas se oženil s Janou Nagyovou (dnes Nečasovou). Z obžaloby je patrné, že Nagyová s Nečasem už v roce 2012 udržovala poměr.
• Právě v té době Nagyová dle obžaloby nechala z pozice premiérovy spolupracovnice Radku Nečasovou sledovat a využila k tomu Vojenského zpravodajství.
• Ve druhém případě opět nechala podle žalobců sledovat dva zaměstnance Úřadu vlády, neboť se obávala, že by se mohl provalit její vztah s premiérem.

Jakmile jeho tehdejší žena Radka odjíždí pryč, mají se za ní vydat a sledovat, zda někdo nejede za ní, aby mohli vyloučit, že ji někdo sleduje. Před domem pozorují, zda se v jejich ulici, kolem domu či auta nemotají nějací podezřelí lidé. Právě takto podle zjištění MF DNES akci vyšetřovatelům popsalo několik špionů Vojenského zpravodajství, kteří monitorovali okolí bydliště tehdejšího premiéra. Jejich výpovědi má k dispozici soud.

Žalobci však mají jednoznačně za to, že cílem akce nebyla ochrana proti sledování, nýbrž právě sledování. A proto ze zneužití Vojenského zpravodajství obžalovali někdejší šéfku kabinetu premiéra Janu Nagyovou (nyní Nečasovou, jeho dnešní manželku), která pokyn vydala, dva exšéfy rozvědky a jednoho zpravodajce (o začátku soudního jednání čtěte zde).

Akce bez čísla jednacího

Nagyová případ popisuje stejně jako zpravodajci. Ležela jí prý na srdci starost o bezpečí premiérovy tehdejší ženy. „Šlo jen o to, aby se vyvrátily obavy, zda paní Radka Nečasová není v nebezpečí,“ řekl již dříve advokát Nagyové Eduard Bruna.

Ačkoliv několik utajených svědků z Vojenského zpravodajství řeklo, že měli provádět kontrasledování, tedy ochranu před sledováním, sami přiznali, že v tomto případě se některé věci děly jinak, než je ve Vojenském zpravodajství běžné. Toto „kontrasledování“ bylo zkrátka v něčem nestandardní.

Nesrovnalost první: akce nemá číslo jednací. Obvykle se při provádění takového úkolu ve Vojenském zpravodajství zřizuje spis, přiřadí se mu číslo a postupně se tam zařazují zprávy. Jenže v případě Nečasové se žádné číslo jednací podle svědků nepřiřadilo. Jejich nadřízení prý vyžadovali jen poznámky z akce.

Nečasová o „akci Darwin“ neměla ponětí

Nesrovnalost druhá: při kontrasledování je podle oslovených bezpečnostních odborníků obvyklé, že ten, komu hrozí nebezpečí, je o své ochraně informován. Služba, která má vyloučit nebezpečí, tak má k dispozici jeho program, aby mohla stanovit trasu, kudy se bude pohybovat. Svědci však řekli, že program Radky Nečasové neznali, a zda byla o jejich akci informována, nevěděli.

„Kontrasledování se používá, když jde někdo třeba na schůzku s agentem. Naplánuje si trasu přes nějaké body, kde sedí lidé ze služby a tím, že ho pozorují, rozeznají, že za ním nikdo nejde. Pak mu dají domluveným způsobem najevo, že je vše v pořádku. To je hlavní důvod, proč se to používá,“ řekl MF DNES jeden z odborníků, který si nepřál být v této souvislosti jmenován.

Také Rostislav Pilc, který byl v době monitorování Nečasové zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství, označil záznam z akce za jednoznačné sledování. Žalobci navíc mají v ruce zprávy z „akce Darwin“, což bylo krycí jméno pro monitorování Nečasové. Tyto listiny mají nadpis „Záznam ze sledování“, nikoli z kontrasledování.

Okolí manželky nikoho nezajímalo, píší experti

Policejní verzi o sledování odmítá obhájce někdejšího šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandy, který střídal Ondreje Páleníka, za něhož se akce Darwin rozjela. „Klient říká, že když přišel na Vojenské zpravodajství, běželo x akcí a tato byla jednou z nich. Podle mě nešlo o porušení zákona, neboť v žádném případě nešlo o sledování. Klient říká, že když se po týdnu v jeho funkci ukázalo, že nebezpečí nehrozí, tak se akce zastavila,“ tvrdí obhájce Kovandy Jiří Matzner.

Policejní Útvar zvláštních činností, který provádí sledování, však došel k závěru, že špioni špehovali tehdejší ženu premiéra. „Okolí objektu nebyla věnována naprosto žádná pozornost, nemohla být zjištěna případná aktivita jiných osob ve vztahu k Darwin. Nejednalo se tedy o obranu proti sledování,“ píší policejní experti.

Obhájce Nagyové už nyní naznačuje, že zváží přizvání dalšího odborníka na sledování. „My zastáváme názor, že nešlo o sledování, a patrně se budeme domáhat nějakého jiného odborníka, stejně kvalitního, jakého mají vyšetřovatelé, který by se k tomu vyjádřil,“ dodal Bruna.

Jana Nečasová u Obvodního soudu pro Prahu 1 (20. listopadu 2014):

13. června 2013