Dlouhých 85 let sloužila část Brd jako vojenský výcvikový prostor. Teď se jeho dějiny uzavírají.
"Vojenská využitelnost je v Brdech nejmenší. Primárně újezd slouží ke střelbám dělostřelectva, letectva a ke střelbám z ručních zbraní. Na rozdíl od zbylých újezdů zde nelze uskutečnit střelby z bojových vozidel či protiletadlových raketových kompletů, tudíž Brdy není možné využít k výcviku mechanizovaných jednotek, které jsou páteří naší armády," zdůvodnilo plán ministerstvo obrany.
Vojenský újezd BrdyVojenský újezd Brdy je třetím největším českým vojenským újezdem. Leží v západní části okresu Příbram. Rozloha je 260,08 km čtverečních. Žije zde 34 obyvatel. Asi 90 % území tvoří les, zbylou část využívá armáda. Vojenský prostor vznikl v roce 1926, od roku 1950 je definován jako vojenský újezd. Na jeho území je šest cílových ploch - Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované jsou zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940-1945 a pak od roku 1950 dosud, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích. |
Ministr obrany Alexandr Vondra ujistil, že nemíní připustit ničení brdské přírody. "Rozprodat půdu developerům nebo devastovat přírodu, nic takového nechystáme. Armáda nic prodávat nebude," řekl ministr na tiskové konferenci.
Brdy tak nadále budou spravovat Vojenské lesy a statky. Ty se ostatně starají o bývalý vojenský prostor Ralsko. Navzdory tomu ale například u Kuřívod nedávno vznikla solární elektrárna.
Újezdů je moc, připomněl Picek
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek připomněl, že armáda má vojenských újezdů nadbytek. "Jsou využívány v průměru jen 85 procent pracovních dní v roce," řekl. Armáda totiž prošla několika vlnami zeštíhlování, újezdů ale neubývalo. "Jediné zrušené újezdy byly Ralsko a Mladá a oba byly svázány s pobytem cizích vojsk, nikoliv s československou armádou," řekl ministr Vondra.
Všechny ostatní vojenské újezdy se zmenší přibližně o čtvrtinu. Armáda optimalizací ušetří kolem dvou set milionů ročně. Dělostřelecká brigáda v Brdech (konkrétně v Jincích) zůstane, na střelby ale bude jezdit do vojenských újezdů Libavá a Hradiště.
Vondra připomněl, že o zrušení újezdu bude podle zákona rozhodovat vláda a parlament. Komplikace se nečekají, mimo jasné koaliční většiny má pro stažení vojáků z Brd pochopení i opozice.
V brdském újezdu měl stát radar protiraketové obrany USA a NATO. Plány na něj ale americký prezident Barack Obama zrušil, těžiště protiraketové obrany chce přesunout na lodě.
V Brdech je třeba chránit zdroje vody
Jaká je budoucnost "vojenské" části Brd, není zatím zřejmé, jednou z možností ale je vytvoření chráněného území. "Budeme jednat i s ministerstvem životního prostředí," naznačil ministr obrany Vondra.
Příbramský starosta Josef Řihák (ČSSD) v souvislosti s avizovaným zrušením újezdu v Brdech řekl, že by se vláda měla zaručit za to, aby po odchodu vojáků zůstal na území pořádek. Hrozí podle něj, že lidé budou v újezdu zanechávat odpadky a mýt auta, čímž zničí cenný zdroj pitné vody.
