"Překvapilo mě to, myslel jsem si, že jich bude víc. Ale respektuji to," říká rezervovaně velitel chemiků Josef Prokš. Jeho lidé volby v Česku nijak nekomentují ani neprožívají i proto, že jsou zahlceni výcvikem.
"Dává pořádně zabrat," oznámil plukovník. Poté nasedl do autobusu, který jej i s jeho vojáky odvezl z americké základny do třicet kilometrů vzdáleného Kuvajt City na velvyslanectví, aby tam odvolili.
Ihned poté se chemici vydali do pouště na několikadenní vyčerpávající manévry s Američany. "Ty nás teď hlavně zaměstnávají," připomíná Prokš.
Psycholožku generálního štábu Kateřinu Bernardovou nízká účast chemiků ve volbách nepřekvapuje. "Jsou jako vykořeněný trs trávy přesazený do zcela jiné půdy. Drsná změna prostředí vojáky natolik zaměstnává, že volby v Česku vnímají jen okrajově," popisuje žebříček hodnot chemiků psycholožka.
Vojáci této riskantní mise podle ní přemýšlejí o dvou problémech: jak obstát v protiteroristické operaci, avšak ještě více o blízkých. "Kdybychom chemikům nabídli účast na telemostu s jejich rodinami, buďte si jist, že jich přijde všech dvě stě padesát," tvrdí Bernardová.
VOLBY 2002 |
kompletní zpravodajství |
on-line reportáž |
volby ve světě |
fotografie z voleb |
Ze sto padesáti zdravotníků, servismanů a výsadkářů české polní nemocnice v Afghánistánu nevolil nikdo. Ne že by nechtěl, ale proto, že nejbližší české zastupitelství je v až sousedním Pákistánu. "A nikdo z nás tam kvůli návalu pacientů i napjaté situaci nemůže odjet," vysvětluje šéf nemocnice Jindřich Sitta.
Naopak ze čtyř set vojáků česko-slovenského praporu KFOR odjelo do Čech sedmdesát lidí. "Ale těžko říct, zda budou volit. Chlapi tu o politice ani nemluví. Úkolů s udržením míru v Kosovu i zátahů na kriminálníky máme až nad hlavu," konstatuje mluvčí praporu Milan Antoš.