"Stávala tam minimálně třicet let," odhadl jeden ze čtyř civilních zaměstnanců, kteří ještě ve zrušených kasárnách pracují. Před dvěma lety se ale socha - snad v souvislosti s připravovaným rušením posádky - přestěhovala do vojenského skladiště. Odtud ji na zahradu rodinného domu, v němž bydlí, převezl civilní zaměstnanec armády Svatopluk Ondra.
"Ta socha je v zahradě nějakého domu? To je zajímavé, ale my o tom nic nevíme. Ani nemůžeme. Dokud tu ještě bylo vojsko, mělo svého velitele posádky. Ten určitě o stěhování sochy věděl," vysvětluje Pavel Vyparina z Územní vojenské správy v Uherském Hradišti.
"Velitel nic nenamítal. Jen kdesi zjišťoval, jestli není socha nějak památkově chráněna. Když zjistil, že ne, mohl jsem si ji převézt. Tu sochu jsem tím zachránil. Vojáci by ji určitě sešrotovali," tvrdí Svatopluk Ondra. Sochu, kterou z kasáren převážel za pomoci hydraulické ruky, čeká renovace.
"Sháním čtyři litry khaki barvy. A taky odborníka, který by sochu spravil," plánuje Ondra. Bojovníkovi totiž už dřív kdosi ulomil nos a poškodil granát i samopal, který držel v ruce.
 Udiveně teď vzhlížejí pěší i cyklisté k zahradě rodinného domu poblíž lipové aleje u řeky Moravy v Uherském Hradišti. Přímo před okny domu už dva týdny stojí víc než dvoumetrová socha vojáka, jež před tím měla několik desítek let své místo na podstavci před tamními kasárnami. (18.6.2001) |
 Udiveně teď vzhlížejí pěší i cyklisté k zahradě rodinného domu poblíž lipové aleje u řeky Moravy v Uherském Hradišti. Přímo před okny domu už dva týdny stojí víc než dvoumetrová socha vojáka, jež před tím měla několik desítek let své místo na podstavci před tamními kasárnami. (18.6.2001) |
