Původně to měl být finanční příspěvek na bydlení vojákům, kteří se stěhují z posádky do posádky a armáda jim nemůže zajistit střechu nad hlavou. Ten zákon proto bez potíží prošel v roce 1999 parlamentem. Vojáci si prý deset tisíc korun k platu zasloužili, aby si zaplatili bydlení.
Dnes už je však dostávají všichni. Tedy i ti, kteří bydlí u partnerů a své byty (kdysi armádní) pronajímají. Příspěvek na bydlení dostávají i nesezdaní partneři, kteří žijí v místě své práce v domku rodičů.
Za 12 tisíc korun měsíčně takto svůj byt pronajímá například i vojačka Jitka Balcarová z Pardubic. Reportér MF DNES zazvonil u dveří jejího pardubického bytu, otevřít přišli členové romské rodiny, kteří přiznali, že jim Balcarová byt za zmíněnou částku pronajímá.
I ona přitom pobírá desetitisícový příspěvek. Svůj vojenský příjem si tak vylepšuje o 22 tisíc korun, což je jeden průměrný měsíční plat v Česku. "Mám ještě domek, jehož údržba mě stojí sedm tisíc měsíčně. Používám proto příspěvek na regulérní bydlení. Co je na tom špatného?" diví se Balcarová.
Její jednání je sice sporné, ale ne protizákonné. Pokud z nájemného odvádí daň. Ona říká, že ano. Nájemníci však uvedli, že jí peníze platí "na dřevo".
Podvod, nebo nárok?
Neztratil příspěvek smysl, když z něj vojáci platí všechno možné (i leasingy aut), jenom ne své bydlení? Mnozí poslanci o tom pochybují. A jiní zákonodárci dodávají, že na příspěvcích by armáda mohla "bezbolestně" ušetřit nemalé částky. Právě z rozpočtu armády chtějí Věci veřejné (VV) pomoci skomírajícímu školství.
NÁKLADY A ÚSPORY2,9 miliardy korun stojí státní kasu ročně příspěvky, které se vyplácejí vojákům na bydlení. 1 miliardu korun ročně chce ministerstvo financí ušetřit snížením desetitisícového příspěvku o šestatřicet procent. |
Typickou ukázku zneužívání příspěvku předvedl bývalý náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Dostal sice jako voják v Praze služební byt, ale zároveň mu byla vyplácena desetitisícová suma jako podpora na bydlení. Když vyšla Štefkova finta najevo, generál vracel armádě 120 tisíc.
Podivné využívání peněz na bydlení přimělo nyní ministra financí Eduarda Janotu k úspornému návrhu, aby byl příspěvek vojákům snížen o 36 procent. Ročně by tak armáda ušetřila miliardu korun. Janotův plán má už nyní podporu ODS i VV a proti není ani TOP 09.
"Podobné úspory jsou možné zejména v těch případech, kdy spolu žijí nesezdaní partneři – oba vojáci – jen proto, aby mohli oba pobírat deset tisíc," říká horký kandidát na křeslo ministra obrany za ODS Alexandr Vondra. Podobný názor má Kristýna Kočí, jež vyjednává za VV o možných úsporách armády: "Jedna miliarda? To je určitě dobrý začátek, ale nestačí to."
Neberte nám příspěvek!
Vlivní armádní velitelé, které MF DNES oslovila, berou obvinění, že vojáci zneužívají příspěvek na bydlení, velmi úkorně.
"Většina z nich jsou poctiví a slušní lidé, kteří se svými byty nekupčí. Z příspěvků na bydlení hradí i dojíždění za rodinami či údržbu svého bytu," vysvětluje šéf společných sil Hynek Blaško.
Pokud by se měly příspěvky někdy zrušit, nemohla by podle něj armáda na pracovním trhu nikomu konkurovat. "Na těch nejnižších funkcích berou vojáci bez příspěvku na bydlení čtrnáct tisíc korun. Koho dnes za tuhle sumu získáte? Živitele rodin určitě ne," vysvětluje Blaško.
Armáda vydává podle mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičové na bydlení vojáků ročně téměř tři miliardy. Vedení resortu ví o Janotově záměru ukrojit z tohoto balíku miliardu.
