Jiří Pazděra s svými vojáky z 2. strážní roty, která se vrací po půlroce z...

Jiří Pazděra s svými vojáky z 2. strážní roty, která se vrací po půlroce z afghánského Bagramu. | foto: rotmistr Daniel Hlaváč

Velitel z Bagrámu: Bál jsem se, jak kluci po útoku vyjdou s místními

  • 54
Vojáci z Chrudimi a Žatce, kteří přišli v červenci o pět kamarádů při sebevražedném atentátu v afghánském Bagrámu, se vracejí domů. „Kluci se s tím srovnali velice dobře a základnu se nám podařilo ochránit,“ říká velitel jednotky Jiří Pazděra. Přiznal ale, že sám se nejdříve bál, jak se ostatní vojáci budou po útoku chovat k místním.

Neustálé patroly, které trvají osm až dvanáct hodin v kuse ve dne v noci. To byl půl roku život vojáků z 41. mechanizovaného praporu z Žatce a 43. výsadkového praporu z Chrudimi. V okolí základny v provincii Parwan už znají každý kámen. Od dubna tohoto roku čelili neustálým útokům ze strany povstalců, zatímco se snažili ochránit sebe i civilní obyvatelstvo.

Smrt českých vojáků v Bagrámu

Jejich operační tempo nepolevilo ani poté, co v červenci přišli o pět kolegů z roty. „Okamžitě po útoku se rozjelo tolik věcí, že jsem neměl čas se sám se situací v klidu srovnat. Věděl jsem, že dát vojákům volno, aby mohli začít přemýšlet, by bylo špatně a hrozily by problémy v jednotce,“ popsal pro časopis Reportér kapitán Jiří Pazděra.

Zároveň nedovolil, aby byli vojáci, kteří přišli o kamarády z čety, rozptýleni do ostatních jednotek. Sdílená zkušenost je podle něj naopak více stmelila.

„Zmenšil se už tak malý štáb, vrchní praporčík se stal velitelem vozu, zdravotník se stal střelcem, řidič od dodávky se stal řidičem MRAPu (vozidlo s vysokou balistickou ochranou - pozn.red.), posílil jsem je a četa normálně fungovala dál,“ vysvětlil Pazděra.

Po útoku měl však obavy z incidentů s místními. „Na chvíli, než se s tím srovnali, jsme je neposílali do vesnic a požádal jsem Američany, abychom jezdili méně denních patrol a více nočních, kdy není taková interakce s místními. Ten, kdo se odpálil, byl ale cizí. Podle mě o tom místní neměli tušení,“ dodal. 

Čím víc chráníš sám sebe, tím víc jsi v nebezpečí

Podle tzv. konceptu protipovstaleckého boje (counterinsurgency) dávají vojáci sbližováním s místními obyvateli najevo, že se v oblasti nebojí.

„Fungovalo vždy to, že když nás někde místní vítali, když kolem bylo mnoho dětí, tak jsme se cítili v bezpečí, protože děti jsou něco nedotknutelného,“ vysvětluje Pazděra princip protipovstaleckého boje, kterým se vojáci v Afghánistánu řídili.

V případě červencového útoku ale přítomnost dětí a žen nic neznamenala.

„Hledání rovnováhy, kde na jedné straně je vlastní ochrana a na druhé snaha získat si srdce a mysl místního obyvatelstva, je velice těžké. Místní si nezískáme, když se nebudeme chovat přátelsky.“

Základna Bagrám leží asi čtyřicet kilometrů severně od Kábulu a je jednou z největších v Afghánistánu. Dominuje jí letiště se dvěma drahami, které umožňují přistání i největších letadel. Sídlí zde i jedno z klíčových velitelství misí v Afghánistánu.

S pomocí českých vojáků se v okolí základny podařilo během srpna a září zatknout 17 povstaleckých vůdců. V oblasti klesá kriminalita a daří se více zapojovat do hlídek afghánskou armádu.

Sebevražedný atentátník zaútočil na českou patrolu v 7:45 místního času nedaleko základny, odkud povstalci před dvěma dny odpálili raketu. Čtyři čeští vojáci zahynuli na místě a pátý po převozu do české nemocnice. Výbuch dále zabil dva afghánské policisty a deset civilistů. K útoku se okamžitě přihlásilo hnutí Taliban.

Záběry z místa tragédie krátce po útoku:

8. července 2014


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video