Vojáci vydělávají výrazně víc než ostatní

  • 12
Vojáci v bývalých komunistických zemích, které jsou členy NATO, si vydělají výrazně víc než ostatní občané. Vojáci zemí Visegrádské čtyřky mají až o čtvrtinu vyšší platy, průměrný příjem profesionálního vojáka v Česku je skoro 22 tisíc korun.

Hlavní personalisté zemí armád Visegrádské čtyřky se sjeli do České republiky. Jednali o mzdách a sociálním zabezpečení vojáků. Na své dvacáté schůzce vzájemně konzultovali postup profesionalizace svých armád.

"Naše jednání jsou plodná a prospěšná," pochvaloval si brigádní generál Vladimír Lavička, který se minulý týden účastnil jednání za českou stranu.

Ředitelé personálních sekcí ministerstev obrany Česka, Slovenska, Maďarska a Polska jednali o tvorbě kariérního řádu, náboru vojenských profesionálů a o sociálním zabezpečení vojáků.

Maďarská armáda bude plně profesionální od příštího měsíce, kdy ji opustí poslední branci. "Zájem o práci v armádě je dostatečný, což souvisí zejména s jistotou pracovního místa," uvedl generál Lajos Erdélyi.

Podle něj za tento zájem může i fakt, že maďarští vojáci jsou vůbec nejlépe placení zaměstnanci z celé státní sféry. "Příjem profesionálního vojáka je asi o deset procent vyšší než průměr v rozpočtové sféře a tento rozdíl chceme udržet i nadále," řekl Erdélyi.

V rámci modernizace armády chce Maďarsko zavést i takzvané rezervní jednotky, které by funkcí odpovídaly třeba americké Národní gardě. Tyto jednotky by mohly být povolány v případě národních ohrožení nebo cvičení NATO, po většinu roku ale jejich členové vykonávali své civilní zaměstnání.

Zájem rekrutů je ale minimální a i když je potřeba jen zhruba 1500 vojáků, nedaří se je sehnat. "Ano, s tím máme problém," připouští Erdélyi. "Ale to není chybou armády. Problém je v zákoně, podle kterého těmto vojákům v případě nasazení nikdo nenahradí ztrátu příjmu. Počítáme ale, že během několika let se nám věc podaří vyřešit."

V Polsku profesionalizace armády vázne, polské jednotky jsou profesionální zhruba z poloviny. Za toto zpoždění mohou podle plukovníka Krzysztofa Kaliszewského politici. "Profesionalizace armády je politické rozhodnutí a v Polsku toto rozhodnutí o plné profesionalizaci chybí," řekl Kaliszewski.

Přitom zájem o práci v armádě v Polsku neustále roste. Koncem září byli dokonce dva polští profesionální vojáci zatčeni za přijetí úplatků od lidí, kteří za to chtěli být přijati do armády. Roli v tomto zájmu hraje i vysoká nezaměstnanost, která je podle Kaliszewského rozhodně jedním z faktorů posilujících popularitu armády. Navíc mzda za práci pro armádu je vyšší než za práci v civilu.

"Pokud bude například hudebník nebo řidič pracovat jako profesionální voják, vydělá si zhruba o deset procent víc, než kdyby takové zaměstnání vykonával v civilu a navíc je to stabilní pracovní místo," upřesňuje Kaliszewski další důvody pro vysokou oblíbenost práce v armádě.

Slovenská armáda by měla být plně profesionální za dva roky, práci v armádě by podle plánu měly najít i ženy. Ministerští úředníci počítají, že desetinu slovenských vojáků budou tvořit ženy. Slovensku pro plnou profesionalizaci ale zatím chybí důležitý zákon o státní službě profesionálních vojáků, který by měl vejít v platnost teprve příští rok. V jeho rámci chce slovenské ministerstvo obrany prosadit také povinnost vojáků podávat majetková přiznání.


Video