Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Země V4 včetně Čechů budou držet vojenskou pohotovost EU

  12:05aktualizováno  12:05
Nepřetržitou půlroční vojenskou pohotovost Evropské unie bude od ledna poprvé držet bojová skupina zemí Visegrádu. Česká armáda do takzvané Battle Group EU vyčleňuje 728 vojáků. V případě potřeby je EU může vyslat až 6 tisíc kilometrů daleko od Bruselu.

Česko poskytne do společné bojové jednotky Visegrádu zdravotníky a zajistí logistickou podporu. Na snímku zdravotnická verze obrněnce Pandur | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Společná bojová jednotka států Visegrádu (V4), která začne držet nepřetržitou vojenskou pohotovost od ledna, bude mít více než 3 700 vojáků. Polsko, jako vedoucí země, vyčleňuje více než 1 800 vojáků, Česká republika 728, Maďarsko 640 a Slovensko 460 vojáků.

Battle Group EU

Koncept bojových skupin EU vychází z britsko-francouzského summitu v Le Touquet v roce 2003, schválen byl Evropskou radou v létě 2004. Své síly rychlé reakce má Evropská unie od roku 2007.

V roce 2009 byla připravena působit ve prospěch Evropské unie česko-slovenská Battle Group. Následně pak také v druhé polovině roku 2012.

Výstavba jednotlivých bojových uskupení EU je založena na principech soudržnosti a mnohonárodním složení. Cílem je minimalizovat rozdíly armád EU a to například v doktrínách, operačních postupech, stupni bojové připravenosti, technickém vybavení, jazykových znalostech či kulturních odlišnostech.

Po nynější účasti v Battle Group Visegrádu se Česká republika zapojí v druhé polovině roku 2016 zapojí také do podobné jednotky pod vedením Německa. Země V4 pak zvažují, že další společnou bojovou skupinu vytvoří v roce 2019.

„Je to výjimečná situace. Stejně jako země V4, tak i jejich armády mají k sobě blízko,“ konstatoval zástupce velitele pozemních sil Ladislav Jung, který bude na operačním velitelství Battle Group zástupcem velitele.

Polsko poskytuje hlavní část bojových manévrových sil. Zdravotnický a logistický modul je připravena vyčlenit Česká republika, ženijní jednotky a jednotku civilně-vojenské spolupráce Maďarsko a jednotku ochrany proti zbraním hromadného ničení Slovensko.

V následujícím půlroce může Evropská unie jednotku v případě potřeby vyslat prakticky kamkoliv v okruhu do 6 tisíc kilometrů od Bruselu na dobu třiceti dnů. Mise však může prodloužena až na 120 dní. Vyrazit by měli být vojáci připraveni v rozmezí pěti až deseti dnů od rozkazu, v závislosti na druhu jednotky. Doposud však Battle Group nebyla v minulosti nikdy aktivována.

Čeští logistici by v případě nasazení zajišťovali například vybudování společného muničního skladu či poskytli dopravní rotu. Kromě toho Česko vyčleňuje vrtulníkovou jednotku se čtyřmi vrtulníky Mi-171Š, transportní letoun Casa nebo pyrotechnický tým. Čeští zdravotníci by zase na základě 7. polní nemocnice zabezpečovali vybudování mnohonárodní polní nemocnice. Do té by ostatní státy přispívaly takzvanými moduly - personálem, kontejnery, stany či přístrojovým vybavením.

„Přes šedesát českých vojáků je také připraveno působit ve štábech stálého operačního velitelství v Krakově a polního velitelství sil,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Vybraní důstojníci jsou dobře jazykově vybavení, schopni pracovat v týmu a mají už zkušenosti z mezinárodních štábů. Operační centrum v Krakově tvoří komplex čtyř budov, které jsou vybaveny moderními technologiemi pro plánování a vedení vojenských aktivit pod hlavičkou EU. Právě odsud by bylo případné nasazení řízeno.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.