K poutnímu místu do Lurd se věřící vydávají nepřetržitě od roku 1958, kdy první vojenskou pouť zorganizovali francouzští a němečtí vojáci na důkaz smíření obou národů.
Od té doby se každoročně v Lurdách potkávají tisíce vojáků a členů jejich rodin takřka ze všech evropských zemí. "Čeští vojáci se zúčastňují pouti od roku 1993," konstatoval kaplan Duchovní služby Armády České republiky Jakub Holík. Kromě společné bohoslužby a modliteb je pouť podle něj i uctěním památky obětí druhé světové války.
Na několik dní zaplaví městečko tisíce věřících. Většina poutníků bydlí ve stanovém táboře, který ve městě každý rok vyroste. "Vyvrcholením pouti by pak měl být průvod světel k uctění obětí války," dodal Holík.
Na pouť se letos přihlásily asi tři stovky českých vojáků. Kvůli omezené kapacitě letounu však do Lurd nakonec odletí asi 120 věřících. Přes dvě třetiny poutníků jsou vojáci z povolání s rodinami, zbytek pak věřící vojáci základní služby, informoval armádní kaplan Ivan Havlíček.
Večer před odletem všichni účastníci z ČR zahájí pouť společnou bohoslužbou ve vojenském kostele Svatého Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech. Domů by se měli vrátit v neděli 26. května.
