Po vyhlášení židovského státu 14. května v roce 1948 přišly o domov statisíce Palestinců, kteří se stali uprchlíky na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a v sousedních arabských státech.
Gaza
Černý dým pokryl oblohu nad Gazou, kde stovky demonstrantů zapalovaly pneumatiky a házely kameny na vojáky střežící židovskou osadu Necarim. Vojáci odpověděli střelbou kovových projektilů potažených gumou a granátů se slzným plynem. Střely zranily v Gaze deset Palestinců a ošetřeno bylo i 15 Palestinců, kteří se nadýchali slzného plynu; kameny zranily čtyři vojáky.
Palestinští policisté vytvořili lidský řetěz, aby demonstrantům zabránili přiblížit se k osadě.
Srážky u příležitosti nakby a na podporu požadavku propustit 1650 Palestinců vězněných Izraelem vypukly také na západním břehu Jordánu.
Ramalláh
Zhruba 1000 Palestinců pochodovalo z města Ramalláh, které je pod palestinskou správou, k vojákům v nedaleké oblasti kontrolované Izraelem. Nesli obří palestinský prapor, házeli kameny a lahve. Vojáci reagovali střelbou kovových projektilů potažených gumou. Na 28 Palestinců bylo postřeleno, ale ani jeden z nich není ve vážném stavu.
V 10 hodin místního času v obcích v pásmu Gazy, na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě zazněla siréna, jejíž kvílení vysílala rozhlasová stanice Hlas Palestiny, a Palestinci si nakbu připomněli dvěma minutami ticha. Zastavila se doprava v ulicích a Palestinci mlčky stáli. Z tlampačů na minaretech se ozval výkřik muslimských kazatelů "Alláhu akbar" (Bůh je veliký) a v kostelech zvonily zvony.
 Palestinské demonstrace se nesly v militantním duchu, Ramalláh 15. května 2000. |
