Vojáci NATO kontrolují Kábul

Kábul - NATO má za sebou první měsíc historické mise mimo Evropu. V Afghánistánu vojáci aliance zatím bdí nad bezpečností jen v metropoli Kábulu. Ani případné rozšíření mise na další oblasti by však podle představitelů aliance nezabránilo rostoucímu počtu útoků ze strany přívrženců bývalého vládního hnutí Taliban v odlehlejších provinciích země.

Zatímco v Kábulu a nejbližším okolí, kde od 11. srpna působí přes pět tisíc vojáků aliance, panuje relativní klid, v ostatních provincích jen za poslední dva týdny zabili přívrženci Talibanu více než devadesát lidí. Většinou členů nově se formující afghánské armády.

Ačkoliv tlak na OSN ze strany prozatímní afghánské vlády a humanitárních organizací na rozšíření mandátu mírových jednotek ISAF pod velením NATO i do ostatních provincií neustále sílí, podle představitelů aliance by rozšíření nemuselo nutně znamenat záruku větší bezpečnostní stability v odlehlejších oblastech země.

"ISAF má od OSN jiný mandát. Postaráme se o bezpečnost oblasti, ale nejme zde na to, abychom po celé  zemi útočili na teroristické skupiny," uvedl velitel mírových jednotek NATO, generál Götz Gliemeroth.

Diskuse o rozšíření působnosti mezinárodních mírových sil pod velením NATO i za hranice Kábulu je však podle něj stále otevřená a situaci v Afghánistánu by pomohla. Rozhodnutí je podle Gliemerotha na afghánské vládě, samotné Severoatlantické alianci a především na OSN, která by musela udělit ISAF takový mandát, který by umožnil operovat na celém území Afghánistánu.

Pokud k tomu dojde, "budou však vojáci aliance dbát jen na udržování pořádku a ne bojovat proti teroristům", prohlásil Gliemeroth. S rostoucím počtem útoků se tak podle něj budou muset vyrovnat příslušníci amerických sil, kteří v Afghánistánu pátrajících po zbylých přívržencích Talibanu a členech teroristické sítě Al-Kajdá.

Rozšíření mise ISAF podporují USA

PŘÍLOHY


Svůj souhlas s rozšířením působnosti ISAF pod velením NATO několikrát vyjádřily jak humanitární organizace tak i prozatímní afghánská vláda v čele s Hamídem Karzáím. Proti větší roli NATO v Afghánistánu nic nenamítají ani některé členské státy aliance včetně USA. Právě Spojené státy mají v oblasti přes 12 tisíc vojáků speciálních sil, které pátrájí po teroristech.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld při své návštěvě Afghánistánu dokonce podpořil návrh rozšířit působnost mírových jednotek ISAF mimo afghánskou metropoli. Zároveň však připomněl, že za bezpečnost v zemi nesou zodpovědnost především samotní Afghánci.

"Přítomnost zahraničních vojáků není nic přirozeného a užitek je dočasný," řekl Rumsfeld s tím, že Spojené státy pomalu přecházejí od hlavních bojových operací ke stabilizaci a obnově země.

Kábul mají vojáci NATO pod kontrolou
Aliance převzala velení mírové mise ISAF v Afghánistánu počátkem srpna. V metropoli Kábulu a nejbližším okolí bude operovat 5 tisíc vojáků z 31 členských i partnerských zemí NATO.

Operace by měla trvat pod mandátem OSN až do afghánských prezidentských voleb, které proběhnou v červnu 2004. Nejpočetnější kontingent poskytla do mise Kanada, která do oblasti vyslala 1800 vojáků.

Jak informovala tisková služba aliance, v samotném Kábulu zatím kromě několika menších protiamerických demonstrací nemusely vojáci čelit žádným vážnějším problémům. Výjimkou je zatím jen zatčení několika osob, podezřelých z plánování teroristického útoku v hlavním afghánském městě. "Lze říci, že ve městě panuje klid," kostatoval velitel sil ISAF Götz Gliemeroth.

Aliance uvažuje o ochranných týmech
Severoatlantická aliance uvažuje o plán, se kterým nedávno přispěchaly Spojené státy. Návrh předpokládá vyslat do Afghánistánu malé vojenské jednotky, které by zajišťovaly bezpečnost pracovníků rekonstrukčních skupin i mimo oblast Kábulu.

Humanitární agentury, představitelé OSN i afghánská vláda již vznesli požadavek na rozmístění mezinárodních sil po území celé země. Operační prostor pod mandátem Rady bezpečnosti OSN je totiž omezen výhradně na Kábul.

Cílem iniciativy je vytvořit 16 takzvaných "provinčních rekonstrukčních týmů", které by měly za úkol zajišťovat bezpečné prostředí pro realizaci humanitárních projektů, jakými jsou stavby škol či nemocnic.

Humanitární organizace však namítají, že taková pomoc nestačí. Argumentují skutečností, že v Afghánistánu působí nejnižší počet příslušníků mírových sil v poměru k počtu obyvatel.

Zatímco například v Kosovu připadal jeden voják na 48 obyvatel a na Východním Timoru měl na starost příslušník mírových sil 86 lidí, v Afghánistánu je situace nepoměrná. Na jediného vojáka připadá přes pět tisíc obyvatel.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video